Biologie |
Úseky uměle vytvořené DNA jsou schopny fungovat v buňce jako určité řídící centrum. Umělá DNA funguje jako počítač, nerealizuje ovšem klasické výpočty, ale namísto toho pracuje jako regulátor a záznamové zařízení.
V bakteriální buňce dokáže toto počítadlo zaznamenávat počet dělení a dokonce je možné systém naprogramovat tak, aby po určitém počtu dělení buňky zničil (tj. podle DNA se ve finále syntetizuje toxický protein). Taktéž dokáže zaznamenávat koncentrace určitých látek v okolním prostředí.
Systém vyvinul tým, který na Stanfordu vedla Christina Smolke. Jedná se pouze o začátek, přepínač by mohl zničit buňku třeba i po určitém počtu cyklů den-noc apod. Složitost kaskádových efektů je v principu téměř neomezená. Využití takové technologie třeba v zemědělství je nasnadě. Tímto způsobem by bylo možné vytvářet také GMO organismy s omezenou životností, takže bychom se nemuseli starat, zda prchnou z laboratoře do volného prostředí.
Zdroj: ScienceNews
Poznámka: Sebevražda buněk, apoptóza, je jedním ze způsobů, jak se mnohobuněčné organismy chrání před rakovinou. Aby se buňka stala nádorovou, musí se tento mechanismus narušit. Podobné systémy by se mohly tedy uplatnit i pro regulaci nekontrolovaného buněčného dělení.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.