Vědcům z institutu J. Craiga Ventera se podařil významný krok v hrátkách s genetickou informací. Současné genetické modifikace obnášejí obvykle přenos jen několika málo genů. Umíme sice vložit do buňky i celý umělý chromozom, ale přenést celý genom bylo až dosud problémem.
A právě to se nyní podařilo. Výzkumníci vzali genom bakterie Mycoplasma mycoides a celý ho přenesli do kvasinky v podobě plazmidu. Už to je poměrně unikátní, protože jde o přenos mezi prokaryotickým a eukaryotickým organismem.
Kvasinka poté pomocí svých mechanismů na úpravu DNA sekvenci upravila. Vědci ji potom vzali a přenesli ji do bakterie Mycoplasma capricolum. Výsledkem byla opět bakterie Mycoplasma mycoides, s genetickou informací modifikovanou kvasinkou. Podle vědců to potvrzuje pohled na DNA jako na software, který rozhoduje o fenotypu buňky.
Podobný experiment byl podniknut už loni, to se však nedařil přenos do cílové buňky. Tehdy byla celá bakteriální DNA sestavena přímo v kvasince jejím aparátem z jednotlivým segmentů, které předtím vědci složili přímou syntézou. Problémem se však ukázala hlavně methylace bází v DNA. Nyní byla DNA původem z bakteriální buňky již správně namethylovaná, takže ji restrikční enzymy v cílové buňce nerozštípaly (tj. asi nevnímaly jako cizorodou). Jinou možností je vyřadit v cílové buňce geny kódující restrikční enzymy. V tomto případě lze úspěšný přenos provést bez ohledu na to, jak je DNA methylovaná, což potvrzuje, že loňské problémy skutečně působily enzymy.
Jeden z vedoucích výzkumného týmu Hamilton Smith uvedl v časopisu Science, že se jedná o důležitý krok k tvorbě umělého života; nejenom ve smyslu konstrukce nového genomu, ale i jeho „nabootování“.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámka: O experimentech Craiga Ventera jsme zde již psali několikrát, byť o jeho úsilí o vytvoření „umělého života“ či „minimálního organismu“ panují určité pochybnosti (ve druhém případě nikoliv zásadní, týkají se však praktické využitelnosti takové bakterie).
Viz také: Bakterie s minimálním genomem – k čemu nám bude?, Jak se přenáší genom, Jak se tvoří umělý chromozom
