Upírští netopýři v Latinské Americe se stále více specializují na krev hovězího dobytka a dalších hospodářských zvířat, kterou preferují před krví divoce žijících savců. Místní farmáři z toho samozřejmě mají jen pramalou radost…
Zajímavý je vlastní proces, jak se na aktuální preference upírských netopýrů přišlo. Při činu je nikdo nepřichytil. Zkoumáno ale bylo izotopové složení oxidu uhličitého (respektive uhlíku v tomto CO2, konkrétně zastoupení izotopu C13) vydechovaného netopýry, z něhož se potom odvodilo, jaké krve si vampýr naposledy upíjel. Netopýři obecně mají velice rychlý metabolismus, takže už asi hodinu po hostině se izotopové složení vampýrova dechu blížilo krvi jeho poslední oběti.
Výzkum, který provedli skotští a němečtí vědci v Kostarice, vycházel z toho, že těla hospodářských zvířat a pralesních býložravců mají taktéž rozdílné složení izotopů uhlíku, což je zase následkem toho, že obě skupiny se živí různou potravou (tráva vs. byliny a křoviska v pralesích). Výsledek všech těchto úvah a měření: vampýři nejčastěji sají hovězí krev.
Titulek tohoto článku ovšem může být zavádějící. Z výzkumu se nedá udělat závěr, že by hovězí krev chutnala netopýrům více než jejich tradiční potrava, třeba tapíři a pekari. Možná hraje roli to, že změny místních pralesů snižují tyto populace, krav naopak přibývá a vampýři proto čistě statisticky pijí častěji krev hovězí. Ještě pravděpodobnější je ale jiné vysvětlení: obyvatelé pralesů jsou v noci různě ukryti ve vegetaci, krávy, které zde nebývají na noc ustájeny, představují pro netopýry bez ohledu na jejich chuťové preference mnohem snadnější cíl.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámky:
Ze starších materiálů na toto téma na Science Worldu:
Jak vlastně vzniklo upírství, tedy pití krve?
Podle všeho byli letouni původně výhradně hmyzožraví. Někteří se pak zřejmě začali specializovat na sbírání hmyzu z kůže spících teplokrevných živočichů. V další fázi pak zcela změnili jídelníček. Ale existují i jiné modifikace původní strategie – třeba lov ve velkých výškách, lov nelétavého hmyzu, mrchožroutství i dieta postavená na ovoci (ta zase nejspíš vznikla přes mezistupeň, kdy se netopýři specializovali na sbírání hmyzu z povrchu ovoce).
Upíří altruismus
Jihoameričtí netopýři sající krev nám splývají s všemožnými monstry a nadpřirozenými příšerami. Už jen ten název – říká se jim upíři. Richard Dawkins ale ve své knize Sobecký gen naopak zdůrazňuje, že společnost netopýrů-upírů je ve skutečnosti plná (recipročního) altruismu, tj. pomoci i mezi nepříbuznými jedinci. …Nejúspěšnějším druhem upířích netopýrů je Desmodus rotundus, který se asi i díky této schopnosti spolupracovat rozšířil z jižní Ameriky dnes až k hranicím USA. Ztráta krve po kousnutí upířím netopýrem nemůže člověka (ani hospodářská zvířata) ohrozit, problémem je však možný přenos chorob, především vztekliny.
Pokud se netopýři blíží hranicím USA a současně platí, že se stále více specializují na krev hovězího dobytka, budou z toho nejspíš brzy nadšeni i američtí chovatelé…
