Biologie |
Evropané dokáží v dospělém věku trávit mléko už asi 7 500 let, tedy v podstatě od počátku zdejšího neolitu. Tolerance k mléku se poprvé vyvinula někde mezi Balkánem a Střední Evropou a šlo by jí spojit například s kulturou s lineární keramikou.
Vědci z University College London to odhadli na základě genetických profilů současných Evropanů – model šlo údajně udělat celkem jednoznačně, protože za schopnost trávit laktózu odpovídá téměř u všech evropských populací jediná mutace, 13,910*T.
Zajímavé je, že podle profesora genetiky UCL Marka Thomase vědci dosud spíše předpokládali, že selekční výhodnost pití mléka má původ severněji a souvisí s vitamínem D, který umožňuje metabolizovat vápník (ten je navíc v mléce rovněž). Nyní se zdá, že vitamín D je výhoda navíc, ale tolerance k mléku představovala výhodu i bez toho (např. v našich zeměpisných šířkách by ještě roli hrát příliš neměla).
Už z doby před cca 8 000 lety jsou z keramiky nalezené v Rumunsku a Maďarsku známy stopy mléčných proteinů.
Zdroj: Eurekalert
Poznámka:
V zásadě existují tři možnosti, proč bylo výhodné trávit mléko i v dospělém věku:
– jako zdroj energie (výhodné prakticky všude)
– jako zdroj vody (výhodné v suchých oblastech, např. Arábie, Afrika…)
– jako zdroje vitamínu D/vápníku (severní Evropa)
– jiný důvod (např. vyšší odolnost k malárii)
Analýza populací, které netrpí laktózovou intolerancí, podle toho, co píše Ridley v Genomu, svědčí spíše pro první možnost. Mezitím se zřejmě karta obrátila a do módy se dostala i „vitamínová“ teorie, ta však byla nyní zřejmě zase nahrazena „energetickou“. Samozřejmě, důvody se mohou kombinovat a na různých místech lišit – v různých populacích se pro toleranci k laktóze uplatňují různé mutace. Zajímavé je, že podle výše uvedeného článku mají Evropané jedinou mutaci, zatímco Afričané čtyři různé mutace vzniklé nezávisle na sobě (a navíc i tu „evropskou“). V Evropě tedy existovala na schopnost trávení mléka velmi silná selekce a skupiny, které provozovaly mléčné hospodářství, prošly silným populačním boomem a staly se předky značného podílu současných Evropanů.
Na toto téma viz např. též článek Trávení mléka – adaptace, ale na co vlastně?
Krávy byly nicméně původně využívány hlavně jako zdroj masa, pití nezpracovaného mléka se objevilo až později – možná se ale už dříve požívalo zkyslé do jogurtů a sýrů. (O domestikaci krav viz např. článek Náboženství jako cesta k domestikaci krav a pěstování obilí?) Většina obyvatel světa má dosud s trávením mléka v dospělém věku potíže.
Obrázek: Wikipedia, licence obrázku public domain
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.