Gerhard Fankhauser prováděl s čolky následující experiment. Vajíčkům čolků na počátku jejich vývoje dával různé impulsy, třeba teplotní šoky, čímž občas změnil počet chromozomů v sadě. Takto získal čolky haploidní, ale i tri až pentaploidní.
Čolci s větším počtem chromozomů v sadě měli větší buňky (zhruba poměr velikosti jádra ku velikosti celé buňky zůstával konstantní). Nicméně dospělí jedinci pak byli všichni velcí zhruba stejně. Těla pentaploidních čolků byla tedy tvořena menším počtem větších buněk; vnitřní orgány byly taktéž stejně velké.
Fankhauser pak otestoval schopnosti triploidních čolků v bludišti; ukázalo se, že k tomu, aby se něco naučili, potřebují podstatně více pokusů než čolci normální. Pokud pomineme možnost, že byli prostě „poškozeni“ (což by se dalo nějak ošetřit metodikou pokusu), vyplývá z toho, že počet neuronů opravdu souvisí s inteligencí. Triploidní čolci měli nervových buněk samozřejmě méně.
Zdroj: John Tyler Bonner: Na velikosti záleží, Mladá fronta, Praha 2008
Viz také:
Mloci a komplikovaný vztah genotyp-fenotyp
Rovnováha evolučních strategií leguána: oranžoví, modří a žlutí
Paměť, společnost s ručením omezeným
