Student World

(dokončení včerejčího rozhovoru)

Lidé, kteří u nás vlky chovají, je mohou získat jak? Zmiňoval jste odebírání mláďat, to je prodáváte i soukromníkům? Uvažovali jste o tom třeba jako o zdroji příjmu?

Nejprve odpovím na vaši poslední otázku. Zdroj příjmu by to pro nás byl zanedbatelný, protože ceny savců jsou v porovnání třeba s plazy dnes hodně nízké. Jinak vlky neprodáváme soukromníkům (až na několik výjimek, kdy k tomu byl speciální důvod) z dalších velmi vážných důvodů. Především, soukromý majitel na rozdíl od zoo nezaručuje kontinuitu. Zoo vám nejspíš nezkrachuje ze dne na den, u jednotlivce podobnou záruku nemáte. Nechci, aby se pak stalo, že zvíře bude „nechtěné“, někomu na obtíž a půjde z ruky do ruky. A také bych si osobně nechtěl vzít na svědomí, že vlk od nás v dospělém věku někoho poraní. Zoo samozřejmě může garantovat i odpovídající péči o zvíře, u soukromníka si mnohdy nemůžete být jisti, na čem jste.

Ale do jiných Zoo dodáváme zvířata rádi. Vlkům se u nás daří dobře, obecně se v zajetí dobře rozmnožují. Už jsme jich zde v této smečce odchovali třicet jedna. Poslední vlčata čekají na export do malajské Melaky, takže teď naše smečka má 6 jedinců – dominantní alfa pár a čtveřici jejich synů.

Co musí chovatel vlka splnit za „legislativní požadavky“?

Vlk je u nás kriticky ohrožený druh, takže je třeba získat výjimku k chovu. Pak samozřejmě schválení chovného zařízení od veterinární správy – týká se zákona proti týrání zvířat a vyhlášky o chovu nebezpečných zvířat.

Zdůrazňujete odlišnost vlků od psů. Přitom sem do Zoo si lidé smějí psy vodit. Jak na sebe psi a vlci reagují

No, zajímají se o sebe. Ale nešlo by o žádné přátelské setkání. Pes, co by si s nimi chtěl třeba hrát, by ve výběhu nejspíš dlouho nepřežil.

Proč? Protože je to pes, nebo že jde o jedince mimo smečku?

Z obou těchto důvodů. I cizí vlk by to měl těžké, nakonec v té vámi zmiňované knize je popsán právě příběh vlčice, kterou smečka nepřijala. Plus je zde ještě ta věc, že vlci přece jen v přírodě loví a to jim tady chybí. Můžeme se jim snažit život různě učinit zábavnějším, krmit je nepravidelně, jídlo jim schovávat, aby museli vyvinout nějakou aktivitu, ale potřeba lovu zde stále je.

Kdyby ve smečce nebyly samice, mohla by snad ve výběhu přežít hárající psí fena, takhle bych nevsadil ani na to.

A jak se vlci chovají k sobě navzájem? Nakonec právě socialita vlků a na druhé straně to, že netvoří homogenní stádo, s nimi člověka nejspíš nějak „vnitřně spojuje“ a umožnilo i je ochočit. Je ve smečce jasná hierarchie? Alfa vlci nějak šikanují ty omega? Nevidím, že by po sobě nějak „ňafali“ nebo se prali…

Pokud jde o naši smečku, je v ní jasná hierarchie. Jakmile se jednou ustaví, konflikty téměř ustanou. Omega vlci mají problém ve chvíli, kdy je struktura nějak porušena. Měli jsme tady takový případ, když jsme alfa samici odebrali kvůli léčení a současně smečku opustila i další zvířata. Tehdy si omega vlk hodně zkusil: už se objevily hlasy, že bychom ho měli oddělit nebo snad i utratit a zbavit ho tak nutnosti snášet neustále útoky ostatních. Argumentoval jsem tím, že až se alfa vlčice vrátí, třeba se dá všechno do pořádku. A skutečně k tomu došlo. Pár dní se od ní nevzdálil více než na dva metry a ostatní ho raději nechali na pokoji. Dnes už spolu zvířata zase vycházejí bez konfliktů.

Když jsou vlci nakrmení, nestřetávají se spolu, lidí si nevšímají, co tedy vlastně většinu dne dělají? Nudí se? Spí či se jen tak povalují? Hrají si spolu? Zkoumají výběh?

Každý, kdo má psa, si určitě sám ověřil, že pes je schopen většinu dne prospat. Stejně se chovají i naši vlci – podobně jako ostatní šelmy jsou to životní oportunisté, kteří, pokud mohou, šetří energií a nevydají ji zbytečně ani kalorii. Ale to neznamená, že spí 24 hodin denně. Stále mají zachovány rituály vzájemných pozdravů, společného vytí, zajímají se o výrazné pohybující se objekty v okolí výběhu – např. cyklisty, psy anebo kopytníky v okolních výbězích, hrabou nory a zkoumají nové objekty, které se ve výběhu objeví – stačí jim k tomu třeba první zimní sníh či zamrzlá louže.

Na závěr otázka, která bude zřejmě znít poněkud potřeštěně. V knize Vlci u dveří jsem četl o až „mystickém“ vztahu mezi vlky a havrany, kdy se oba druhy respektují. Jak tady mluvíme, všiml jsem si ve výběhu strak, které k vlkům létají velmi blízko. Za celou dobu se po strace žádný z vlků ani neohnal. Straka je přitom krkavcovitá podobně jako havran. Nebo je to tak, že když jsou vlci krmení, tak nechávají kořist na pokoji?

To ne. Občas se sem do výběhu nějak dostane liška nebo toulavá kočka, které se nám tady v Zoo snaží různě přiživit. Párkrát jsme je zde našli roztrhané. A s těmi havrany to, co se píše v té knize, také odpovídá skutečnosti, ty zde najdeme taky a vůči nim vlci žádnou agresivitu neprojevují, chovají se k nim stejně jako teď ke strakám. Ale nic víc k tomu říct nedokážu, to bych jen spekuloval.

autor Pavel Houser