Pedinius Dioscorides kolem roku 100 n. l. uvádí, že jako prevence početí se užívala vrba bílá a jalovcový kořen. Tyto přípravky mohly být účinné, například vrba obsahuje estrion, typ progesteronu, který by mohl potlačovat ovulaci.
Samozřejmě se jako antikoncepce v minulosti doporučovala i celá řada dalších prostředků, které asi účinné nebyly (a tohle asi opravdu není oblast, kde by mohl fungovat placebo efekt), jinde záležitost není jasná. Ve starověku si ženy v Egyptě i v Arábii vkládaly krokodýlí či sloní trus. Zde by hypoteticky mohlo jít o změnu pH, případně také o to, že informace o této praktice značně snížila zájem partnerů o frekventovanější sexuální kontakt.
Jako antikoncepce působí i hladovění, obecně menstruace nenastává při poklesu obsahu tuku pod určitou hodnotu. I to pak může ovlivňovat spory o pohlaví atletek (které pochopitelně tuku musejí mít vesměs minimum). Naopak u mužů může údajně delší hladovění spustit tvorbu mléka v prsních žlázách (!).
Zdroj: Sharon Moalem: Jak funguje sex, Dokořán 2010
Poznámka: U vrby (salix – viz i název) byl zjištěn také vyšší obsah kyseliny salicylové, jejímž derivátem je acylpirin. Již minimálně od antiky je známo i to, že odvar z ní tiší bolest a snižuje horečku. Jaká z metod použití vrb je asi starší, byla jedna objevena nějak v souvislosti s druhou?
Obrázek: Zdroj Wikipedia, licence obrázku public doiman
