Samozřejmě existuje závislost pravděpodobnosti zásahu na výšce stromu a ne všechny druhy stromů rostou stejně vysoko. Samozřejmě existuje závislost na tom, jaký druh je nejčetnější (pokud se uvádí, že nikdy nebylo zaznamenáno, aby blesk zasáhl cesmínu, zbývá se ještě zeptat, kolik cesmín kolem nás je). Nicméně vlastní otázka zní, zda pokud je smíšený les tvořen přibližně stejně vysokými stromy, bude si blesk vybírat?
Nejspíš ano, upřednostní strom, jehož dřevo obsahuje více vody. Obecně lze asi říci, že u stromů s vrásčitou kůrou se zadržuje více vody, a proto by měly více přitahovat také blesky. Rozdílná může být i vlastní vodivost uvnitř, třeba kvůli složení mízy.
Podle statistik z USA se zdá, že častěji je zasažena borovice, smrk nebo dub, na druhé straně žebříčku jsou buk, bříza a kaštan (jírovec). Data ale nejsou zdaleka přesvědčivá. Nakonec když blesk zasáhne jeden strom, mnohdy shoří i stromy v jeho okolí. Nadto by se data měla nějak korelovat na výšku stromu a na jejich relativní výskyt v dané oblasti. Jako pole pro spekulace a další výzkumy tak tento problém zůstává v podstatě otevřený.
A mimochodem – cenné stromy lze i chránit hromosvodem.
Zdroj: Mick O´Hare: Proč má pivo bílou pěnu, Ikar 2007
Jedná se o zábavnou sbírku odpovědí na dopisy čtenářů z časopisu New Scientist
Obrázek: Wikipedia, licence public domain
