Student World

Obrovská zvěř co v dávných dobách obývala Austrálii vyhynula povětšinou najednou. V australské archeologii a paleontologii bylo datování a důvody pozdně- pleistocénního masového vyhynutí místní megafauny po dlouhou dobu kontroverzní. Nové důkazy poukazují na shodu této události a příchodu Homo sapiens. Podle nových vědeckých důkazů by australská megafauna měla vyhynout nejdéle před 46,000 lety.
Před touto dobou existovalo v Austrálii 24 rodů (genera) megafauny, z těchto 24 rodů (a samozřejmě o mnoho více druhů) jich 23 vyhynulo. Zbyli jenom klokani rodu Macropus.

V posledních 100,000 letech, jsou zaznamenané vlny masových vyhynutí velkých zvířat ve všech částech naší planety, kde předtím nežili lidé. Nejrozsáhlejší vyhynutí byly na americkém a australském kontinentě. V Austrálii žili obrovští vačnatci, plazi a ptáci. Klokani byli vysocí 3 metry, existovali vačnatci velmi podobní dnešním nosorožcům a leopardům, masožraví varani važící jednu tunu, gigantičtí krokodýli, atd.

Nejasnosti v datování této události existovaly, protože byly nejasné výsledky v datování kostí těchto vyhynulých zvířat a v datování geologických vrstev ve kterých se kosti nacházely. Nové předatování 28 megafauních nalezišť prokázalo, že všechny jsou nejméně 46,000 let staré nebo starší. Nezdá se, že by klima bylo jedním z důvodů, protože vyhynutí se odehrálo ve fazi mírného, vlhkého podnebí, 25,000 let před velmi suchým podnebím při poslední době ledové. Mimochodem tato megafauna přežila již mnoho předchozích dob ledových.

I když přesně nevíme, kdy lidé poprvé obydlili Austrálii, člověk Lake Mungo 3 žil podle nového předatování na březích jezera Mungo v jihovýchodní Austrálii, před více než 62,000 lety. To by znamenalo, že lidé žili v Austrálii nejméně 16,000 let před vyhynutím megafauny. Toto scenario by souhlasilo s příchodem lidí na australský kontinent jako možný důvod pro masové vyhynutí megafauny. V Austrálii se toto pleistocenní vyhynutí odehrálo ve všech zeměpisných šířkách, délkách, přirozených prostředích, klimatických zónách a megafaunních druhů, takže bychom měli hledat stejný důvod pro vyhynutí všech druhů.

Příchod lidí se zdá jako jediný činitel, který se zhruba shoduje s tímto masovým vyhynutím. Lidé mohli vyhubit megafaunu lovením skrze změnění ‘požárního režimu’ (fire regime) nebo prostřednictvím ‘žárového hospodaření’ (firestick farming), nebo skrze obojí. Rozsáhlé požáry jsou uz dlouhou dobu pravidelnou součástí australské ekologie; pro místní přírodu to není velká katastrofa a mnoho druhů flory dokonce závisí na pravidelných požárech pro své rozmnožování (např. žár z ohně dovoluje, aby se šiškové plody otevřely a vysypala se semena). Je dobře známo, že australští domorodci často úmyslně zakládali kontrolované požáry. Tuto praktiku prováděli ještě donedávna. Toto zřejmě narušilo ekologii (změny prostředí apod.) a mohl to být jeden z důvodů pro vyhynutí megafauny.

Ať už to bylo díky lovení, čii změnou prostředí, zdá se teď vysoce pravděpodobné, že příchod lidí na australský kontinent byl hlavní důvod pro masové vyhynutí megafauny v Austrálii.

Přetištěno se svolením serveru Archaeologica (http://www.archaeologica.cz)

autor Ladislav Nejman