Wasonův psychologický test je logickou úvahou, při jejímž řešení musíte na základě určitých informací o číslech a písmenech správně spárovat karty – část z nich je přitom otočena a neviditelná. V druhé fázi testu se podobný problém řeší a lidmi a objednanými nápoji.
Zajímavé je na testu následující zjištění: I když je matematické pozadí obou úloh totožné, přesto v nich lidé nedosahují stejných výsledků. Řešitelé jsou spíše schopni párovat osoby a nápoje než písmena a čísla. Evoluční psychologové z toho usuzují, že abstraktní logika je jakousi nadstavbou nad mechanismy, které původně regulovaly sociální interakce. Abstrakce prostě souvisí s otázkami sociální směny.
"Komiksová "učebnice evoluční základů psychologie, kterou nedávno vydalo nakladatelství Portál, vykládá celý problém přes teorii modulů. Modul pro "logiku" se u řady lidí aktivuje pouze tehdy, pokud by sloužil k možnému odhalování podvodu. Šlo o podprogram, "volaný" programem "pozor na podvodníka". Lidé, kteří dokáží úspěšně řešit i zcela abstraktní úlohy, umí prostě "vyvolat" program jiným mechanismem, než zbytek populace.
Pod tímto úhlem pohledu pak není např. matematická inteligence ani tak záležitostí schopnosti jako takové, ale spíše motivace. Obecně platí, že "inteligentnější" lidé řeší problémy bez ohledu na jejich praktickou užitečnost – protože je to baví. V případě myšlení jde vlastně o funkci, která se vymkla kontrole, respektive původnímu evolučnímu smyslu (osobně myslím, že je to přímo skvělé, protože ono "neužitečné" myšlení je velice snadno dostupným zdrojem příjemných pocitů :-)).
Odpůrci výše popsané koncepce ovšem namítají, že sociálním interakcím věnují velkou pozornost také šimpanzi, u nich se však nic podobného abstraktní logice nevyvinulo. Rozdíl by tedy měl bát spíše ve vztahování se k vnějšímu světu (organizovaný lov).
Existují kompromisní výklady, které soudí, že u lidí socialita vedla ke vzniku abstraktního myšlení, protože jejich skupiny byly složitěji strukturované a vyžadovaly proto složitější moduly chování.
