Student World

Z dopisu čtenářky:
Zajimalo by me, zda na ceskem trhu existuje neco jako GPS locator pro zvirata. Tedy nejaky modul (nebo cip), ktery by se jim aplikoval do obojku nebo dokonece pod kuzi, a na druhe strane prijimac v rukou jejich majitele, ktery by ukazoval aktualni polohu zvirete.
Lucie Pařízková <lucie.parizkova@cmail.cz>

K tomu lehce osobní poznámka Pavel Houser:

Před pár lety jsem na stránky jistého časopisu napsal článek "Mobil pro vlka". Text pojednával o projektu, v rámci kterého měli být severští vlci vybaveni mobilními telefony s modulem pro určení polohy. Kupodivu nešlo o to pomoci vlkům s koordinací při lovu (to by bylo jistě záslužné), ale spíše o ochranu turistů. Vlci totiž měli být vybaveni mobilními telefony proti své vůli. Vždy, když by se k nějakému finskému turistovi přiblížil vlk, by turistův telefon automaticky zazvonil a upozornil ho na nebezpečí. (Podmínkou samozřejmě je, aby nějakým systémem pro určení polohy byl vybaven i mobil turistův.)
Celý projekt navíc počítal s tím, že vlci nebudou jedinými telefonujícími šelmami, ale řada dojde např. i na medvědy. Implantace mobilního telefonu u medvěda se měla odehrát tak, že skupina montérů k němu do brlohu vtrhne během zimního spánku; v případě vlků se připouštělo, že problém je jaksi složitější.
Můj článek kupodivu skutečně vyšel. O projektu jsem už později nikdy neslyšel. Kupodivu se však nejednalo o mou vlastní mystifikaci, čerpal jsem ze zahraničního zdroje (tedy zdroj mystifikace byl nejspíš jinde; samozřejmě už dávno nevím, o jaký zdroj šlo), v němž se dokonce psalo, že ke sponzorům projektu patří i firma Nokia.
Celá už tak kuriózní záležitost však ještě měla neméně bizarní dohru. Od jednoho z čtenářů jsem dostal dopis, v němž tento tvrdil, že celý chystaný projekt je nesmysl, neboť vlci přece nejsou člověku nebezpeční a já jen vyvolávám strach nějakými odkazy na vlkodlaky a jsem typickým vlkofobem.
Dotyčný mimochodem přiložil k dopisu "fotografii své přítelkyně se svými dvěma vlky". Jednalo se o velmi půvabnou fotografii, oba vlci byli velcí a sněhově bílí, možná kanadští, určitě však severští, čenichy se jim vysloveně smály. Odpověděl jsem dopisem, že nejsem žádný vlkofob, ba naopak se vlkodlactím cítím být silně osloven. Slibně začínající korespondence však již žádné další pokračování neměla.

autor