S tím, jak se prodlužuje průměrný lidský věk a vzrůstá i úspěch léčby řady až dosud fatálních onemocnění, přibývá také lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Jaké jsou příčiny tohoto onemocnění a vyhlídky na budoucí úspěšnou léčbu?
Alzheimerova nemoc/demence je provázena tzv. "plaky", tedy bílkovinnými chumáči v mozku postiženého. To je však samozřejmě pouze průvodní jev, nikoliv příčina ve vlastním slova smyslu. Ta se minimálně zčásti ukrývá v genech – v některých rodinách je výskyt této choroby obzvlášť vysoký. Uvažuje se také, že míra onemocnění se liší mezi jednotlivými etniky/populacemi.
K dalším příčinám mohou patřit dosud neznámé viry či retroviry (obdobný průběh má i závěrečná část onemocnění AIDS), jednoznačně prokázáno to však není. Spojení hliníku a Alzheimerovy choroby se však naopak zdá být vyvrácené, tudíž není třeba se obávat aluminiového nádobí.
Alzheimerova choroba je v jednom ohledu skutečně výjimečná: jde o nemoc, která dokládá "praktickou použitelnost" vzdělání. Skutečně, u vysokoškolsky vzdělaných lidí a jedinců živících se duševní činností je výrazně nižší pravděpodobnost, že onemocní – snad v důsledku tvorby "kognitivní rezervy".
Jak uvádí David Samuel v knize Paměť, velmi dobrým vzorkem pro studium ztráty paměti jsou členky jednoho katolického kláštera v americké Minnesotě. Řádové sestry mají obdobný životní styl (stravování, míra stresu apod.), takže lze předpokládat, že onemocnění není v jejich případě důsledkem rozdílného vnějšího prostředí.
Řádové sestry se k klidu klášterních cel obvykle dožívají vysokého věku – i to je z hlediska studia výhodné, protože Alzheimerova choroba je především metlou starých lidí (trpí jí asi 30 % lidí starších osmdesáti let). Navíc si sestry vedou deníky, které je možné po jejich smrti zkoumat. A zde se ukázal zajímavý závěr: Choroba souvisí s používaným slohem. Čím jednodušší věty sestry používají ve svých zápiscích, tím je vyšší pravděpodobnost onemocnění. Naopak jeptišky vládnoucí košatým stylem plným metafor a asociací mají šanci onemocnění uniknout. Obranou proti chorobě je také rozsáhlá slovní zásoba.
Vyhlídky pro nemocné? Kromě prevence spočívající v procvičování mozku se zatím s Alzheimerovou chorobou mnoho dělat nedá, dokonce ani pokud je zjištěna v raném stadiu vývoje. Chemoterapie není příliš účinná. Do budoucna by se snad mohla uplatnit transplantace cizích mozkových buněk do postižených oblastí mozku, otázkou však je vliv takové procedury na psychiku nemocného (o jakou osobu pak vlastně půjde?). Využít by snad šlo vlastní naklonované buňky apod.
(Zdroj:
David Samuel: Paměť, Grada, Praha, 2002, http://www.grada.cz
Matt Ridley: Genom, Portál, Praha, 2001, http://www.portal.cz)
