Eric Buffetaut uvažuje k knize Tak jako dinosauři, že i otázku příčin velkých vymírání bychom měli řešit prostřednictvím Occaomovy břitvy. Vyvstávají ovšem problémy: Jaké vysvětlení jsou "nejjednodušší"? Ta, která počítají s pouze pozemskými faktory? Ta, která vysvětlí nejvíce věcí?
Buffetaut každopádně používá Occamovu břitvu pro podporu teorie, že vymírání na konci křídy souviselo s dopadem asteroidu. Z jakých dalších mechanismů vychází?
Tma, která byla důsledkem rozptýlení prachu v atmosféře, na chvíli zcela zastavila fotosyntézu. V záznamu na chvíli mizí pyl kvetoucích rostlin a dočasně převládnou spory kapradin (které byly buď odolnější, nebo dokázaly vyrůst dříve po katastrofě – podobně jako dnes zarůstají např. louky vzniklé lesním požárem.).
Jenomže problémy tím ani zdaleka nejsou vyřešeny – na hranici křídy totiž nedošlo k vyhubení většího množství rostlin.
To je právě to – podobně jako na Science Worldu před časem argumentoval Stanislav Mihulka, nestačí vysvětlit vymírání. Je třeba současně objasnit, jak je možné, že jiné druhy zase naopak přežily – tedy vysvětlit selektivnost vymírání.
Buffetaut z toho mimochodem soudí, že temno ve skutečnosti nemohlo trvat příliš dlouho, rozhodně ne několik let (jak se někdy soudí), spíše tak pár měsíců.
Za druhé se zaměřuje na vymírání vodních organismů. Narušení fotosyntézy muselo zasáhnout mnohem více ekosystémy u mořské hladiny než obyvatele dna, kteří se pasou na všem, co sem spadne a rozkládá se. Souvislost vymírání s asteroidem by tedy byla pravděpodobnější, pokud by na konci křídy vymíraly přednostně obyvatelé volného sloupce vody oproti mořskému dnu (přežili hlavonožci specializovaní spíše na pobyt ve větších hloubkách, mělkovodní amonité a belemnité vymřeli). Jakási závislost zde podle všeho existuje, otázkou však je, nakolik přesvědčivá. Jak například vysvětlit, že postiženi prakticky nebyli sladkovodní živočichové? (Protože zdroje zde nejsou závislé jen na fotosyntéze, ale i na splachování organických látek z pevniny?)
Co se týče suchozemských organismů, i zde je těžko posoudit selektivnost. Dočasná krize rostlin by měla zasáhnout organismy závislé na příslušných potravních řetězcích, to jsou ale na souši všichni. Možná, že méně zasáhla organismy filtrující humus (hmyz apod.) a na ně navázané predátory? To by rámcově ukazovalo, že přednostně byli postiženi velcí tvorové (kteří se takto živit nemohou), tedy právě dinosauři. Je ale otázka, nakolik je celý scénář přesvědčivý. Selektivní vymírání totiž postihlo i ptáky (zmizela řada skupin) a savce (vyhynutí severoamerických vačnatců).
Tma by navíc zřejmě nebyla jediným důsledkem dopadu asteroidu. Další scénáře počítají i s vlivem lesních požárů (saze ve vzduchu – další zatemnění a ochlazení. CO2 ve vzduchu – skleníkový efekt.), příchodem kyselých dešťů. Jenomže u kyselých dešťů by měl následovat výrazný dopad na říční druhy, které naopak přežily katastrofu relativně nejlépe.
Dopad asteroidu se jako příčina často kombinuje s dalšími událostmi, sopečnou činností, kolísáním hladiny oceánů apod. Buffetaut se však vrací zpět k Occamově břitvě: Pokud srážka Země s asteroidem vysvětlí uspokojivě selektivitu vymírání a pokud víme, že asteroid skutečně dopadl, není zahrnování dalších faktorů do příslušného modelu vlastně nadbytečné? Jenomže – co vlastně znamená to uspokojivé vysvětlení selektivity vymírání???
Jakým způsobem byste Occamovu břitvu na vymírání na konci křídy aplikovali vy?
Zdroj:
Eric Buffetaut: Tak jako dinosauři
Titul právě vychází v nakladatelství Dokořán, http://www.dokoran.cz
