Biologie |
Mnohé organizace a politické strany využívaly psychózy ke svým cílům a k získání komparativní výhody ji využili organičtí (ekologičtí) zemědělci. To však vytvořilo společenskou atmosféru, která blokuje rozvoj biotechnologie v Evropě a hrozí propadem Evropy i za některé země počítané k rozvojovým. Firmy i odborníci z Evropy v důsledku toho odcházejí.
Pozice EU v kauze GMO je důsledkem situace na světovém agrárním trhu, zejména mezi jeho dvěma póly – USA a Evropou. USA vyvinuly vysoce efektivní zemědělskou výrobu, neboť nemusely brát ohled na krajinu ani historii a využily kapacity průmyslu vstřebat pracovní sílu uvolněnou při koncentraci a racionalizaci zemědělské výroby.
Evropa má méně vhodné přírodní podmínky, zemědělskou výrobu a stravování hluboce zakořeněné do národních tradic, vyžaduje údržbu krajiny a sociální struktury venkova, ze kterého by neměla odcházet pracovní síla. Za těchto podmínek nemůže dosáhnout efektivnosti zemědělské produkce USA.
EU proto sáhla ke GMO jako nástroji pro ochranu před levným dovozem z amerického kontinentu, protože GMO byly hromadně zavedeny do zemědělství právě tam. Hodnocení bezpečnosti nových odrůd EU postavila nikoli na jejich vlastnostech, ale na způsobu, jaký byly vyšlechtěny. Z různých metod šlechtění byla vyčleněna pouze transgenose jako natolik riziková, že potřebuje zvláštní legislativní úpravu.
To bylo politické rozhodnutí, které nemá vědecké opodstatnění, protože fakticky nejrizikovější je šlechtění pomocí poškozování DNA zářením nebo chemikáliemi, při kterém vzniká neznámý počet neznámých a nepřirozených genů a mutovaných bílkovin. Další v pořadí rizikovosti stojí vzdálená hybridizace a teprve pak by následovaly GMO. Protože však radiační mutanty a vzdálené hybridy jsou hojně používané evropskými zemědělci, jejich riziko je politicky hodnoceno jako akceptovatelné a nevyžaduje se ani zdravotnické testování. Naproti tomu legislativa výlučně zaměřená na GMO jasně odděluje zámořskou produkci.
Evropská nedůvěra v GM plodiny má mnoho příčin. V počátku stojí nevhodná politika firem vyvíjejících GMO, které nenabídly plodiny s jasnými výhodami pro spotřebitele. Dále je to selhání politiků a kontroly v řadě případů týkajících se bezpečnosti potravin, zejména BSE. Nemalou úlohu hraje i (ne)informovanost veřejnosti a s ní spojená úroveň (ne)vzdělanosti, která je v oblasti šlechtitelství a genetiky zvláště politováníhodná.
Ve snaze ochránit evropské zemědělství s jeho přirozenými i zbytečnými handicapy, evropští politici systematicky ve spojení s různými hnutími podporovali tuto nedůvěru občanů k nové metodě šlechtění, což vyústilo v to, co komisař David Byrne (zdraví a ochrana spotřebitelů) nazývá „GMO psychózou“. Systém testování a hodnocení rizika se stále více komplikoval a zpřísňoval, což veřejnost přesvědčovalo, že GMO jsou skutečně nebezpečné a anuloval jedinou výhodu, kterou současné GM plodiny mohly mít pro spotřebitele – totiž nižší cenu.
Mnohé organizace a politické strany využívaly této psychózy ke svým cílům a k získání komparativní výhody ji využili organičtí (ekologičtí) zemědělci. To však vytvořilo společenskou atmosféru, která blokuje rozvoj biotechnologie v Evropě a hrozí propadem Evropy i za některé země počítané k rozvojovým. Firmy i odborníci z Evropy v důsledku toho odcházejí. Vedoucí činitelé EU si to uvědomují a nastartovali opatření ke změně.
Přitom však nemohou jít tak daleko, aby plně otevřeli evropský trh zámořskému dovozu. Vybudovali proto dvě pojistky: (a) značení potravin a krmiv, které měly kdykoli cokoli společného s GMO, aniž obsahují byť jeden atom z GM suroviny a (b) povinnost dodavatele plodiny označit ji, pokud obsahuje více než 0,9% transgenní složky. Velmi dobře vědí, že při současné psychóze sníží značení poptávku po GMO prakticky na nulu a že zámořští pěstitelé považují schválené GM odrůdy za běžné a proto jejich podíl nesledují a povinnosti značení nemohou dostát, nebo jen s velkými náklady, které eliminují jejich výhodu nižší ceny.
Pravidla WTO zejména (SPS) dovolují značení výrobků jen tehdy, je-li vědecky doložen důvod, buď v odlišné užitné (např. výživné) hodnotě, nebo ve specifických prokázaných zdravotních dopadech. Pokud tomu tak není – a to je případ značení podle nových pravidel EU – je značení považováno za diskriminační opatření. Jak spor dopadne, je těžké odhadnout, protože ve hře jsou i prohřešky USA a celá záležitost má široký politický kontext.
Poznámky:
***
Ve svém projevu (SPEECH/01/565 David BYRNE European Commissioner for Health and Consumer Protection "Risk versus benefit" European Voice Conference "Farm to Fork" Brussels, 22 November 2001) komisař EU David Byrne řekl:
Dovolte nyní, abych postavil proti sobě ztráty životů na silnicích a v důsledku kouření s jinou sférou, která také spadá do mé kompetence: s geneticky modifikovanými organismy (GMO). Pokud vím, nikdo nezemřel od toho, že snědl GMO. Zvířata a lidé konzumují GMO v krmivech a potravinách v USA mnoho let bez zřejmých problémů…zde v Evropě trpíme něčím, co může být nazváno „GMO psychóza“. Přesto, že naší vědečtí poradci dali zelenou pěstování a prodeji GMO rostlin a potravin z nich, naše členské státy od roku 1998 blokují schvalování dalších GMO. Považuji to za neudržitelné.
***
Evropský parlament přijal (EU Parliament, 11-22-2002) následující usnesení
Poslanci Evropského Parlamentu považují za důležité informovat veřejnost, že biotechnologie nabízí příležitost v mnoha oblastech od zdravotnictví k zemědělství a od průmyslu k alternativním zdrojům energie. Obracejí se na Komisi, aby zahájila „B-Evropu“ – opatření v oblasti biotechnologie. ….V záležitosti potravin Parlament důrazně podporuje stanovisko, že existující de-facto moratorium na GM potraviny, které existuje od roku 1998, musí být zrušeno, aby se podpořily inovace. … Parlament prohlašuje, že biotechnologie mohou přispět k nalezení originálních řešení pro ekologické problémy, udržitelný vývoj a dostatek potravin. Poslanci podtrhují nezbytnost zajistit, aby spotřebitelé dostali spolehlivou informaci o GMO, takže si mohou vybrat produkt na základě existující informace a získat důvěru v GMO produkty a technologii.
***
Dynamika pěstován GM plodin je v rozvojových zemích větší než v zemích průmyslových a to i za podmínek, kdy hlavní brzdou je obava ze ztráty evropského trhu, neboť tyto země jsou vázány na export více než země průmyslové.
Dynamika pěstování GM plodin mezi roky 2001 a 2002
Zdroj: Clive James: Global status of Commercialized Transgenic Crops: 2002. ISAAA Briefs No 27, 2002
Tento přehled byl připraven pro české poslance a senátory v souvislosti se schvalováním nového zákona o GMO
Plný text včetně poznámek a odkazů se nachází na http://www.biotrin.cz/czpages/poziceEU.htm.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.