Biologie | 10.07.2006
Velice hezký trik z kategorie těch, jimiž parazité ovlivňují chování svého hostitele, umí houba Puccinia monoica. Rostliny někdy lákají opylovače a houba tuto jejich strategii přebírá. více
Biologie , Chemie , Člověk , Medicína , Neživá příroda | 07.07.2006
Tři novinky: Zabalené uhlíkaté nanotrubičky pro medicínské využití, salpy ukládají oxid uhličitý na dno moře, Bělousova-Žabotinského reakce ve více skupenstvích by mohla pomoci pochopit tvorbu schránek živých organismů. více
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 04.07.2006
Skleněná koule je z většiny naplněna vodou, na dně je písek a slabý povlak řas. Ve vodě plave několik krevet. Systém je uzavřený, žádná hmota nemůže dovnitř ani ven. A život se zde přesto udrží Novinkou je, že se tohleto akvárium/těžítko si lze snadno objednat a postavit na stůl. více
Biologie | 03.07.2006
Uvázaná ryba je vypuštěna do moře, kde se pevně přichytí na kůži žraloka či krunýře želvy, a kořist je pak tažena k lodi. Štítovec tedy funguje podobně jako harpuna. více
Biologie | 27.06.2006
Nová divočina vzniká hlavně na okrajích měst, jde o podivný propletenec civilizace a přírody utržené ze řetězu. Výsledek je esteticky působivý a mnohdy snese srovnání se skutečnou exotikou – viděli jste třeba někdy osmimetrové růže se stromovými kmeny? více
Biologie | 23.06.2006
GMES je zkratka z Global Monitoring for Environement and Security a skrývá se za ní globální informační systém předpovídající a monitorující stav životního prostředí a vyhodnocující případné nebezpečné situace. Namísto této nicneříkající zkratky by nyní ovšem měl dostat důstojné jméno – dát mu ho mohou i čeští středoškoláci. více
Biologie | 23.06.2006
Zatímco nika zvířete bývá určena poněkud vágně (lev žije ve stepi), parazit ji může mít určenou mnohem detailněji – najdeme ho třeba vždy ve druhém gangliu levého mravenčího tykadla, přičemž stejné ganglium pravého tykadla obývá jiný druh. více
Biologie , Člověk , Medicína | 19.06.2006
Pomoci porozumět mechanismům, které u člověka vyvolávají alergii, může také srovnání divokých a domácích/laboratorních zvířat. Ukázalo se, že divoké myši a potkani mají vyšší hladiny protilátek IgG a IgE. Může to být podporou pro hygienickou, ale i parazitickou teorii vzniku alergií. více
Biologie , Člověk , Psychologie | 13.06.2006
"Osobu, kterou velice dobře znáte, rozpoznáte podle chůze na dálku. A právě toto je předmětem našeho vědeckého zkoumání. Snažíme se identifikovat konkrétní části těla, které mají tu vlastnost, že se pohybují stále stejně, ale přitom u každé osoby zcela individuálně." více