Biologie
Tisková zpráva: Nanotechnologie z Liberce pomůže před ptačí chřipkou
Biologie , Chemie , Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 07.11.2005
Nová technologie výroby nanovláken, kterou před rokem představila Technická univerzita v Liberci společně s firmou Elmarco, může pomoci při hrozící pandemii ptačí chřipky. Materiál má takovou strukturu, že dokáže zachytit mikroorganismy a částečně i viry, proto bude použit na výrobu ústních roušek. Technologie vyvinutá v Liberci umožňuje průmyslovou výrobu textilií tvořených vlákny o průměru 50 až 200 nanometrů. více
Tři otazníky kolem vakovlka: Přeinstalování genomu, analýza překryvů a syntéza DNA z počítačové sekvence
Biologie , Technologie | 27.10.2005
Za jakých podmínek by šla z fragmentů složit kompletní DNA? Bylo by potřeba, aby fragmenty několikrát pokryly celý genom. Pro samotné skládání je třeba mít v celku řekněme 1000 bp kousky a nějaké větší, které se dají použít jako "mosty" mezi těmi krátkými. Je-li to "nasekáno" na méně než 500 bp kousky, je to beznadějné. více
Příznici „inteligentního designu“ v Praze
Biologie | 19.10.2005
Před nedávnem rozčílil americký prezident George W. Bush vědeckou veřejnost, když se začal zasazovat o to, aby se vedle Darwinovy teorie na školách vyučovala i teorie tzv. „inteligentního designu“. Debata se zakrátko proměnila v nový velký, ve Spojených státech takřka celonárodní spor o vznik života. více
Komentář: Černobyl po dvaceti letech
Biologie , Člověk , Ekonomika , Fyzika , Neživá příroda | 10.10.2005
Nepotvrdilo se žádné zvýšení počtu rakovin, leukémií, či nerakovinových onemocnění, které by způsobila radiační zátěž z Černobylu - mimo rakoviny štítné žlázy, kde počet úmrtí dosáhl dosud počtu 9. Nikdo bohužel nekvantifikoval počet zachráněných životů, plynoucí z nadstandardní zdravotní péče, která byla zkoumané populaci po havárii věnována. Černobyl byla více katastrofa sociální než radiační. Sociální problémy spojené s evakuacemi, přesídlením a ztrátou zaměstnání v podmínkách rozpadlého Sovětského svazu jsou ty nejtíživější. více
Mloci a komplikovaný vztah genotyp-fenotyp
Biologie | 04.10.2005
Někteří mloci jsou schopni podle okolností se buď množit již ve stadiu larválním ("pulce"), nebo dokončit svůj vývoj až do fáze dospělého obojživelníka. V prostředích, kde je výhodné fungovat pouze v larválním stadiu, mizí schopnost vůbec dokončit metamorfózu. Má to něco společného s lamarckismem? Skutečně se zkušenost mloků nějak zapisuje do "genů"? více
Námět na přemýšlení: Priony a „toxická geometrie“
Biologie , Chemie , Člověk , Matematika , Medicína , Neživá příroda | 03.10.2005
Priony jsou podivné tím, že coby pseudoorganismy neobsahují žádnou fixaci v genetickém zápisu. Co je ale ještě podivnější, jejich infekčnost přetrvává do určité míry i tehdy, když se uhynulé zvíře usmaží autogenem. "Zuhelnatělý" spečený škraloup stále dokáže spustit chorobu u infikované myši. více
Rudá biologie – pseudověda v SSSR (3): Rozpačitý pád Lysenka a Lepešinské
Biologie , Člověk , Historie | 23.09.2005
Mýdlová bublina lepešinskovštiny praskla. Mnozí čekali, že bude následovat veřejné odhalení kvazivědkyně. Ale mlčeli ·k·demici, mlčel i tisk. Těm, kdo se k tomu pokoušeli něco říci, se dostávalo stále stejné odpovědi: Nepotřebujeme rev·nšismus... s·m· Olg· Borisovn· se do smrti od ničeho neustoupila. V posledních letech života ... s dcerou sbíraly ptačí trus, zahřívaly jej na železném plátu a pak spálily, popel nasypaly do převařené vody, baňku zašpuntovaly a nechaly v teple. Protože nedokázaly dosáhnout naprosté sterility (mikrobiologii moc nerozuměly), asi po dvou týdnech se v baňkách objevily b·kterie či houby. Byly přesvědčeny, že naprosto podle „teorie” z neživé hmoty ve spáleném trusu, který ovšem prošel stadiem ŽIVÉ hmoty, vznikaly buňky. více
Zajímavosti ze světa fauny Ediacara
Biologie | 21.09.2005
V případě ediakarské fauny se předpokládá, že tehdejší organismy nelze v podstatě zařadit do žádné dnes existující skupiny a že tedy tehdejší mnohobuněční živočichové ještě v prekambriu beze stopy vymřeli. Je to opravdu tak? více
Rudá biologie – pseudověda v SSSR (2): Vznik lidské kosti z těla červa
Biologie , Člověk , Historie | 20.09.2005
K. J. Avotin-Pavlov doplnil seznam objevů, když našel jedli, která prý zrodila borovici. F. S. Pilipenko zase zjistil, že jedny druhy eukalyptů rodí jiné. Soubor objevů se neustále rozšiřoval, našly se „důkazy” vzniku břízy z olše a habru z dubu. Ale největších úspěchů dosáhl sám Lysenko. Hned na několika konferencích a přednáškách oznámil, že kukačka vzniká z pěnice. více
