Biologie
Jak na Titanu najít stopy eventuálního života
Astronomie , Biologie , Chemie , Neživá příroda | 25.07.2005
Mikroorganismy z Titanu by mohly konzumovat vodík a organické molekuly klesající dolů z vyšších vrstev atmosféry. Výsledkem reakce by byl podobně jako u pozemských metanogenů metan. McKay z NASA by za důkaz pro svou teorii pokládal, pokud by byla u povrchu Titanu výrazně nižší koncentrace vodíku než výše v atmosféře - byl by totiž neustále vydýcháván. více
Nad knihou: Ikony evoluce – bigger, longer, uncut
Biologie , Člověk , Historie | 21.07.2005
Kniha dr. Wellse Ikony evoluce by mohla být bez větších okolků odhozena mezi brak. Kdyby knihtiskař Josef Váchal na konci jistého nejmenovaného filmu nelisoval Krvavým románem, ale knihou Ikony evoluce, netekla by rudá krev, nýbrž dehtově černá demagogie... Hodně špatný příklad toho, jak se ke kreacionistům chovat poskytuje guru sobeckého genu Richard Dawkins. Vysvětluje evoluci tak příšerně složitě a zoufale nezáživně, že i vyškoleného biologa zvyklého na ledacos bolí hlava. více
Než přijde vakovlk – dialogy o současné vědě
Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Lingvistika , Matematika , Medicína , Neživá příroda , Psychologie , Technologie | 13.07.2005
Jak vytvořit umělou buňku? Podaří se ze sekvence DNA oživit tasmánského vakovlka? V jaké hemisféře mozku se ukrývá naše duše? Má vesmír tvar dvanáctistěnu? Co vlastně víme o populárních "hobitech" z Flores? Jaké byly největší úspěchy starověké matematiky, jaké klimatické změny můžeme očekávat? Proč se geologické procesy na Zemi liší od dějů probíhajících na Marsu? Jak na sebe navzájem působí biosféra a pozemské oceány? Kudy vede cesta k umělé inteligenci a jak se lidé liší od strojů? Jak naučit počítače rozumět lidskému jazyku? Kdy dojde k rozšíření neuroimplantátů? více
Nad červnovým Vesmírem: Nepřítel kaštanů
Biologie , Chemie , Člověk , Neživá příroda , Psychologie | 07.07.2005
Tři perličky z červnového Vesmíru: Záhady kolem klíněnky jírovcové, tání permafrostu na Sibiři a česká krajina očima Papuánce fascinovaného spořádanými řádky rajčat. více
Tajemný svět chapadel (3): Inteligence chobotnic a soupeření hlavonožců s obratlovci
Biologie | 01.07.2005
Chobotnice jsou schopné rozeznávat až několik symbolů. Změna barev nefunguje jen jako mimikry, ale představuje i jakousi abecedu - symbolický kód, prostřednictvím jehož spolu jednotliví tvorové komunikují... Nechci se zde pouštět do nějaké "zelené" propagandy, jak zlí lidé ubližují ubohým zvířátkům, ale myslím, že s chobotnicemi - na to, jak jsou inteligentní - opravdu nezacházíme dobře. více
Tajemný svět chapadel (2): Útoky na lidi a lodě, systematika a evoluce hlavonožců
Biologie | 30.06.2005
Útoky krakatic na menší plavidla, třeba vory a čluny, jsou doloženy poměrně hodnověrně. Tak například v období druhé světové války je zaznamenáno několik útoků na sestřelené letce na provizorních vorech v kanálu La Manche - zde šlo zjevně ne o šmátrání po dýchacím otvoru vorvaně, ale prostě o lov. více
Tajemný svět chapadel (1): Hlavonožčí rekordy
Biologie | 29.06.2005
Velcí kalmaři (krakatice, krakeni) nežijí v nijak velkých hloubkách. Není pravda, že při výstupu na mořskou hladinu zahynou v důsledku změny tlaku. V Indickém oceánu bylo dokonce pozorováno usmrcení vorvaně velkou krakaticí, kterou vorvaň předtím vytáhl k hladině. Hlavonožec jedním ze dvou prodloužených ramen uzavřel vydechovací otvor kytovce a vorvaně udusil. více
První migrace jižními moři
Biologie , Člověk , Historie | 22.06.2005
Migrace Homo sapiens z místa jeho vzniku v Africe začínají dostávat konkrétnější podobu. Genetické testy ukazují, že první směr šíření našeho druhu vedl po březích jižních moří. více
Nad červnovým VTM/Science: Jedovatí hadi
Biologie , Člověk , Medicína | 20.06.2005
Jak dlouho hadi dokáží nejíst? Jistá krajta mřížkovaná vydržela svůj půst celých 910 dnů... více
