Biologie
Řeky na Marsu vyschly už před miliardami let
Astronomie , Biologie , Neživá příroda | 10.03.2005
Hlavní pozornost se již tradičně věnuje otázce možného marťanského života. K tomu se samozřejmě vážou související otázky: Opravdu na Marsu tekly řeky? Byla planeta skutečně teplejší a měla hustší atmosféru podobnou té pozemské? Je v atmosféře Marsu methan a kde se tam bere? Říkají meteority z Rudé planety něco o možnosti marťanského života? A hlavně - kdy se všechny tyto děje odehrály? více
Velká vymírání (3): Perm
Biologie | 07.03.2005
Pro objasnění této velké krize živého světa bylo navrženo mnoho pokusných teorií. Často se v nich věnovala pozornost zvláštnímu rozložení kontinentů na konci permu: tvoří jedinou pevninou masu – takzvanou Pangeu. V takovém geografickém prostředí mohlo kontinentální podnebí hrát čím dál větší roli při vymíráních (alespoň na pevnině). více
Adam a jeho rod (3): Osídlení Sibiře a Nového světa
Biologie , Člověk , Historie | 26.02.2005
Ze všech hominidů, již existovali v průběhu několika posledních milionů let, pouze moderní lidé byli schopni žít v drsných polárních krajích. Podmínky jsou zde jednoduše příliš extrémní na to, aby poskytovaly jakýkoliv manévrovací prostor. Přírodní výběr upřednostnil pouze ty, kteří byli schopni přežití v této ledové evoluční laboratoři intelektuálně zvládnout. více
Stanovisko Akademie věd České republiky k výzkumu na embryonálních kmenových buňkách získaných z lidských embryí
Biologie , Člověk , Medicína | 25.02.2005
Výzkum kmenových buněk se stále více stává středem zájmu biologů i lékařů, protože přináší nejenom prioritní badatelské výsledky, ale i naději pro léčbu celé řady závažných onemocnění. Nejflexibilnějším typem kmenových buněk jsou embryonální kmenové buňky. více
Velká vymírání (2): Devon
Biologie | 24.02.2005
Krize na rozhraní frasnu a famenu prý zahubila až 75 % mořských druhů, stejnou měrou jak formy bentické, tak i pelagické. Zvláště poznamenejme, že téměř zanikly útesotvorné organismy, zejména pak koráli, ale další skupiny, včetně trilobitů, ramenonožců a hlavonožců, byly také těžce zdecimovány. více
Vlčí stopa v antické mytologii a historii
Biologie , Člověk , Historie , Lingvistika | 23.02.2005
Ve staré řečtině se vlk označoval jako lykos (odtud i lykantrop jako označení vlkodlaka). Od tohoto slova je mj. odvozena řada místních i vlastních jmen. Řeka jménem Lykos tekla v Malé Asii (přítok důkladně se kroutícího Meandru), vlčí pahorek Lykavittos se nacházel i v Athénách a v jeho borových lesích sídlili vlci až do historických dob. Od slova lykos je možná odvozeno jméno maloasijské země Lykie. více
Adam a jeho rod (2): Osídlení Blízkého východu
Biologie , Člověk , Historie | 22.02.2005
První svrchněpaleolitičtí lidé mohli dorazit na Blízký východ před asi 50 000 lety během relativně teplých a vlhkých podmínek, když byla východní Sahara na ústupu, a proto se otevřela cesta kolem Rudého moře. Je možné, že cestovali podél Nilu do Středomoří a poté se šířili na východ přes Sinajský poloostrov. více
Linky: Nesmrtelnost bakterií a genetické inženýrství jako open source
Astronomie , Biologie , Neživá příroda | 21.02.2005
Po nějaké době opět jeden přehled odkazů. V textu dojde i na hobity z Flores a domácí vaření piva i původ planety Sedna, stav české vědy či největší evropský mrakodrap. více
Pudy, rituály a přikázání
Biologie , Člověk , Psychologie | 17.02.2005
Pudy nám obvykle diktují svoji logiku stylem "musíš". Ritualizované chování u zvířat představuje podle Konrada Lorenze jistou protiváhou těmto instinktům. Podobně rituály u člověka nemají často podobu imperativu musíš, ale jde spíše o zákaz-tabu. Tato zápověď je pak protiváhou, která má v určitých speciálních situacích omezovat vládu instinktů. více
