Biologie

Tisková zpráva Dokořán: Berušky, andělé a stroje

Biologie , Technologie | 11.02.2004

Vztah mezi živým a vyrobeným byl odedávna v centru lidské pozornosti i fantazie; řešily je různé kultury a různé skupiny obyvatelstva, nikdy k plné spokojenosti. Hrací strojky, Frankensteinovo monstrum, Golem a podobné výrobky jitří představivost dnes tak jako v minulosti. Informatika a robotika podpořené výkonnými počítači přidaly tomuto tázání na naléhavosti. více


Linky: suprapevnost – těžký led – virus jako kamera

Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda | 09.02.2004

Suprapevnost - hélium opět předvedlo, co za nízkých teplot dokáže. Proti nádorům půjde snad použít hadronová terapie. Viry by mohly základem monitorovacího systému pracujícího na úrovni buňky. Podařilo se připravit zvláštní formu ledu, tropická letní vedra komplikují pěstování chmele. A nakonec několik novinek z oblasti biotechnologií: xenotrasplantace, chiméry a další. Následuje pravidelný pondělní přehled odkazů... více


Linky: suprapevnost – těžký led – virus jako kamera

Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda | 09.02.2004

Suprapevnost - hélium opět předvedlo, co za nízkých teplot dokáže. Proti nádorům půjde snad použít hadronová terapie. Viry by mohly základem monitorovacího systému pracujícího na úrovni buňky. Podařilo se připravit zvláštní formu ledu, tropická letní vedra komplikují pěstování chmele. A nakonec několik novinek z oblasti biotechnologií: xenotrasplantace, chiméry a další. Následuje pravidelný pondělní přehled odkazů... více


Rostliny krátkého a dlouhého dne

Biologie , Člověk , Historie | 06.02.2004

Zatímco ve Starém světě se zemědělství šířilo poměrně rychle, v Americe trvalo přizpůsobení pěstovaných plodin mnohem delší dobu. Teprve kolem roku 1000, tedy dávno od počátku zemědělství v Mexiku, se objevily odrůdy kukuřice schopné růst na východním pobřeží Spojených států. A jak že s tím souvisí tzv. rostliny krátkého a dlouhého dne? více


Hmyz je vítězem?

Biologie | 05.02.2004

Všemožná "evoluční omezení" postulujeme v případě hmyzu zřejmě proto, abychom vysvětlili, proč se hmyz nakonec nestal "vítězem" v živočišné říši. Proč vlastně inteligentní jedinci vzešli z obratlovců a nepovstali z hmyzu, který patřil k nestarším živočichům obývajících souš? více


O plazech po konci dinosauřího věku

Biologie | 04.02.2004

Pokud bychom za nástupce dinosaurů pokládali současné plazy, proč se dnes nesetkáme s gigantickými obludami? Proč se plazi nepokusili podruhé dobýt souš? více


Smíšená ekonomika stála u zrodu člověka

Biologie , Člověk , Ekonomika , Historie , Psychologie | 02.02.2004

Určitý druh pohlavní specializace existuje u některých šelem i našich nejbližších příbuzných - šimpanzů. Nicméně u člověka došel tento proces relativně nejdále. více


Problém mokrého chodníku

Biologie | 02.02.2004

Při rekonstrukci minulých událostí často zápasíme s problémem, který lze označit jako "potíž mokrého chodníku". Jednoho dne ráno uvidíme před domem mokrý chodník. Jak (proč) k tomu došlo? Mohlo pršet, nebo kolem mohlo projet kropící auto, nebo mohl soused zalévat květiny. Jak si máme vybrat? více


Umělá inteligence bude „zbastlená“ – a my jsme počítače, které o tom ani něvědí

Biologie , Člověk , Fyzika , Matematika , Neživá příroda , Psychologie , Technologie | 01.02.2004

Na Science Worldu jsme se již několikrát věnovali otázce Turingova testu a vědomí inteligentních systémů. Nyní si na otázku po umělé inteligenci a myšlení počítačů položíme ještě z jiných úhlů pohledu, čímž otázky s tím spojené na nějaký čas uzavřeme. Na scénu tedy opět vstupují Turingovy stroje, paradox Čínského pokoje či Chalmersovy zombie. Na naše otázky odpovídá Jaroslav Peregrin, matematik a profesor logiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. více