Biologie
Nad srpnovým Vesmírem: Vězňovo (či zajatcovo?) dilema
Biologie , Člověk , Psychologie | 12.08.2003
Srpnový Vesmír se podle mého názoru po vydařeném červencovém čísle bohužel pro změnu nepovedl. Proto přinášíme pouze několik drobných střípků. Pravděpodobně nejzajímavější je (spíše sociologický než přírodovědecký) článek o Vězňově dilematu. více
Linky: Dnes Perseidy – Stará Čína – Vycpání divočáka – Atlas mozků
Biologie , Člověk , Ekonomika , Historie , Medicína , Technologie | 12.08.2003
Dnes večer snad budou viditelné Perseidy. Vědci sestavují obrovský digitální atlas mozků, který by měl pomoci odlišit normál od patologií. Jak se vlastně provádí vycpávání zvířat, která můžeme vídat v muzeích? Jaké metody cyberwaru BCI jsou perspektivnější - elektrody na hlavě nebo v hlavě? Čínská civilizace může být podle nových objevů stejně stará jako Egypt a Mezopotámie. Co změní vstup do EU v oblasti patentů? Jsou australské pouště důsledkem pyromanie pravěkých obyvatel tohoto kontinentu? Přinášíme další sérii odkazů... více
Vlk, či šakal – Jak došlo k domestikaci psa?
Biologie , Člověk , Historie | 08.08.2003
Konrad Lorenz se domnívá, že pes je mezi domácími zvířaty jediné, které můžeme označit za přítele. K domestikaci psa, ať už z vlka či z šakala, došlo zřejmě zcela dobrovolně... více
Digitální a analogový svět: DNA je disketou, ne životem samým
Biologie , Chemie , Člověk , Lingvistika , Neživá příroda , Technologie | 08.08.2003
"Považte, že živá buňka vznikla možná jenom jednou, od té doby nebyla kontinuita života nikdy přerušena a my jsme tak v přímém „tělesném“ kontaktu jak s ní, tak přes ni i se vším živým na planetě... Ona fixace do digitálního média (DNA) byla nutná, protože umožňuje spolehlivé uchovávání jistých druhů informace - srovnejte zablesknutí plamene s těmi 4 miliardami let trvání buňky," říká Anton Markoš. více
Stárnutí a nesmrtelnost
Biologie , Matematika , Neživá příroda | 07.08.2003
V kolika letech začíná lidský organismu stárnout? A kolika let bychom se v průměru dožili, pokud bychom nestárli? více
Linky: Nástupce Hubbleova teleskopu a klonování mamuta
Astronomie , Biologie , Člověk , Fyzika , Historie , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 05.08.2003
Nový teleskop by mohl dohlédnout až na 11 miliard světelných let. Podrobně se věnujeme genetice: Existuje gen pro sebevraždu? Jak zapínat či vypínat geny během prenatálního vývoje, genetické testy optimalizují léčbu rakoviny, geneticky upravené myši by mohly přispět k metodě rychlejšího hojení ran. Japonští vědci chtějí klonovat mamuta, v ČR byla objevena vzácná neolitická soška... Přinášíme další sérii odkazů. více
Kde se vzaly šestiúleníkové pláste včel?
Biologie , Matematika , Neživá příroda | 04.08.2003
Plástve včel vypadají v rovinném průmětu jako dokonalá síť pravidelných šestiúhelníků. Jak toto uspořádání vzniká? Podobný tvar mají i sněhové vločky... více
TNA: Objevena další nukleová kyselina?
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 01.08.2003
Na úsvitu evoluce mohla kromě DNA a RNA existovat ještě threonukleová kyselina, tzv. TNA. Zatímco cukernou složku DNA představuje deoxyribosa a u RNA je to ribosa, TNA se jmenuje podle sacharidu threosy. Podle převládající teorie předcházel současnému životu, kde se informace přenáší ve směru DNA->RNA->bílkovina, tzv. RNA svět. Objev další nukleové kyseliny ovšem znamená, že evoluce mohla být ještě složitější - úplně na počátku snad existoval i nějaký svět TNA. více
Linky: Data na Měsíci – Silikonový slimák – Betlémská hvězda
Astronomie , Biologie , Člověk , Fyzika , Historie , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 31.07.2003
Obří chobotnice byla ve skutečnosti hromadou vorvaního tuku. Povzdech nad agenturním zpravodajstvím. Proti rakovině by mohla působit magnólie i výzkum robotických slimáků. Budeme zálohovat data na Měsíci? Mohla by Betlémská hvězda pomoci při stanovení data Ježíšova narození? Přinášíme další várku odkazů... více
