Biologie
Čip, který čenichá
Biologie , Chemie , Člověk , Ekonomika , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 19.06.2003
Zatímco lidský nos obsahuje více než 100 receptorů, z nichž každý je velmi specifický a citlivý pouze na malé spektrum látek, jeho elektronický bratříček funguje jinak: Senzorů má pouze šest. více
Objev etiopského člověka: Senzace, nebo banalita?
Biologie , Člověk , Historie | 18.06.2003
Jak bylo možné zjistit i na stránkách deníků, v etiopském Hertu byly nalezeny fosilie staré 160 tisíc let. Zajímavé na tom je, že se podle všeho jedná o pozůstatky člověka - více či méně - dnešního typu. Máme nález takto dávného Homo sapiens pokládat za senzaci, která mění naše chápání evoluce člověka? více
Kéž bych byl strojem: Vize extropiánů usilují o překonání biologických omezení
Biologie , Člověk , Medicína , Technologie | 18.06.2003
Zoufalství nad biologickou omezeností lidské existence plodí odvážné myšlenky. Robotik Hans Moravec z Carnegie-Mellon University se nechává slyšet, že lidský mozek se svou extrémně omezenou kapacitou je pro vědce zcela nevyhovující. Je třeba podstoupit všechny možné druhy nepřirozeného tréninku, aby se alespoň z poloviny rozšířil tak, jak je pro tento druh práce vhodné – a proto je to také tvrdá práce. Musí se prozatím vyrovnat i s řadou dalších omezení. Člověk žije právě tak dost dlouho, aby si zpočátku mohl pozjišťovat, jak věci fungují, než mu mozek začne kornatět – a potom zemře. více
Přepóluje se naše planeta?
Biologie , Fyzika , Neživá příroda | 16.06.2003
Magnetické póly se nekryjí s těmi geografickými a navíc stále mění místo. Ve více i méně vzdálené geologické minulosti naší planety však dokázaly magnetické póly předvádět daleko divočejší tanec. A co víc: dokázaly se i přepólovat. Bývaly totiž doby, kdy "sever ležel na jihu" A nejspíš nás to někdy v budoucnu čeká znovu. Následuje rozhovor s Pavlem Hejdou z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky více
Síla života: Proč nezkameníme?
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 16.06.2003
Peter Westbroek se ve své knize Život jako geologická síla podrobně zabývá vlivem živých organismů na rozpouštění a srážení pevných látek v roztocích. Považte: koncentrace vápenatých iontů je např. v naší krvi taková, že bychom vlastně měli podobně jako Lotova žena ihned zkamenět. více
Biometrické technologie razantně nastupují do života
Biologie , Člověk , Ekonomika , Psychologie , Technologie | 13.06.2003
Biometrické technologie jsou tématem diskutovaným zejména v poslední době, ale jejich historie je dlouhá více než 130 let. Zatímco po většinu minulé éry měly své místo především v kriminalistice, v posledních desetiletích se stávají doslova součástí běžného života. K dispozici jsou komerční produkty ověřující identitu podle otisků prstů nebo tvaru lidské tváře, na obzoru se objevují systémy využívající vlastností lidského pachu nebo DNA. Ne všechny systémy se však hodí pro všechny aplikace. Které z nich tedy mají šanci na širší využití? více
Linky: Nefertiijti – Priony – Robotí fotbal – Červený trpaslík
Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 12.06.2003
Geneticky modifikované bakterie čistí půdu od zplodin TNT. Jak se stanovuje struktura biopolymerů (např. prionů)? Tvůrcové Dolly získali licenci na tvorbu embryí z neoplozených vajíček. Přeme se o to, zda v Egyptě byla opravdu objevena mumie Nefertiijti? Roboti hrají fotbal, jednou z nejbližších hvězd by mohl být nově objevený červený trpaslík... Další článek plný odkazů. více
Pavučina v mléce
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 10.06.2003
Velice zajímavou aplikací transgenních organismů je chemická syntéza. Určitý druh umí např. vytvářet nějakou látku. Touto schopností následně obdaříme i druh jiný, u kterého budeme schopni procesu lépe využívat. Asi nejznámějším příkladem je kozí mléko obohacené o pavučinu :-). více
Podivný příběh hyen skrnitých: Vše pro agresi
Biologie , Člověk , Psychologie | 10.06.2003
Agrese začíná už v mateřské noře. Hyeny skvrnité obvykle rodí dvojčata a pár minut po narození se sourozenci začínají krutě rvát o přístup k mateřskému mléku, neboť doba březosti je zde delší než u ostatních hyen a mláďata se rodí velká, pohyblivá, s prořezanými zuby. Ten, kdo je málo rvavý, buď umírá hlady, nebo přežívá jako trvale slabý a submisivní jedinec. Kromě hezkého potvrzení všeobecně sdílené víry, že zvířátka jsou hodná, jenom člověk je zlý, vzbuzuje morfologie a sociobiologie hyen skvrnitých i znepokojivé otázky – kde se tato podivnost vlastně vzala? více
