Biologie , Člověk , Medicína , Technologie | 09.01.2003
Neurovědy patří dnes k těm oborům, které jsou životně závislé na dalším zdokonalování výpočetní techniky. Rostoucí výkon počítačů dramaticky mění i způsoby, kterými lze zkoumat lidský mozek. Jde o nejsložitější systém ve známém vesmíru, a proto pro jeho studium potřebujeme maximální výpočetní výkon a paměťové kapacity. Dostáváme se k lehce paradoxní situaci. Lidský mozek dal na jednu stranu vzniknout současným počítačům - a ty se nyní naopak podílejí na odhalování jeho tajemství. více
Biologie | 08.01.2003
Je to možné? Skutečně může existovat kmen, jehož členové po většinu roku vůbec nepijí vodu? A nadto v prostředí horké tropické pouště? Ano, takoví lidí skutečně dokáží přežít. více
Astronomie , Biologie , Člověk , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 07.01.2003
I pokud pomineme údajné narození druhého klonovaného dítěte, ve vědě se i na přelomu roku udála řada zajímavostí. Od roku 1997 trvá mise sondy Cassini, Turingův test by mohl rozpoznávat, zda e-mail odeslal člověk nebo nějaký robot (což by mělo umožnit filtrovat spamy), problémy klonů souvisejí s rozdílnou methylací bází oproti způsobům klasického rozmnožování. nejrychlejší vlak světa levituje díky magnetickému poli... Následuje první letošní sbírka odkazů. více
Biologie , Člověk , Medicína , Psychologie | 03.01.2003
Většina z nás asi viděla nějaký film či četla příběh lidí, kteří utrpěli zvláštní a dosti krutou ztrátu paměti. Od příslušného poškození si již nedokázali ukládat nově získané informace do dlouhodobé paměti. Buď se probudili ráno s pocitem, že je den před příslušnou nehodou, a nebo k "restartu" spánek ani nepotřebovali. více
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 03.01.2003
Článek Jiřího Šimka v Lidových novinách přináší jeho pohled na možné problémy spojené se znalostí lidského genomu. Autor vyvrací mezi veřejností značně rozšířený genetický determinismus (genom jednoznačně určuje všechny vlastnosti organismu) a poukazuje na roli prostředí. Upozorňuje na riziko zneužití získané genetické informace a na její zjednodušenou interpretaci – uvádí příklad žen, které si nechaly amputovat prsy po zjištění mutovaného genu, který zvyšuje riziko rakoviny prsu. Dále vyjadřuje obavy z nezodpovědných zásahů do genetické výbavy člověka a varuje před nabídkami firem komerčně zainteresovaných. Závěrem J. Šimek doporučuje regulovat a zpomalit komerční výzkum DNA, neboť se obává svévole ne dosti zodpovědných vědců. více
Biologie , Člověk , Lingvistika , Medicína , Psychologie | 02.01.2003
O hemisférách lidského mozku jsme již na Science Worldu několikrát psali. Zajímavý pohled na toto téma přináší článek v časopisu Vesmír. Můžeme uvažovat, zda je jedna z hemisfér sídlem vědomí? Nebo to platí pro části obě? Znamená to pak, že v sobě máme dvě duše, dvě vědomí? více
Biologie , Člověk , Psychologie | 30.12.2002
Představa lehce potřeštěného přírodovědce je u nás spojena zřejmě především s knihami Geralda Durella, nicméně podivínství na tomto poli je poměrně časté. Ostatně, i životopisy zdánlivě ctihodných vědců a zakladatelů moderní evoluční teorie Darwina a Wallaceho nejsou rozhodně prosty bizarních momentů. Ale ani tím výčet zdaleka nekončí... více
Biologie | 16.12.2002
Homeoze a analogie: Pokud mají nějaké dva orgány stejný evoluční základ, jsou homeotické. Pokud vznikly dodatečně vlivem podobných podmínek, jedná se o orgány analogické. Analogický je třeba celkově hydrodynamický tvar těla delfína a žraloka, nebo křídlo motýla a ptáka. více
Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Lingvistika , Neživá příroda , Psychologie | 16.12.2002
Přinášíme poslední odkazy pro tento rok. Jaká je budoucnost největších urychlovačů částic? Znamená více oxidu uhličitého v atmosféře lehčí život pro rostliny? Jak vyrábět déšť z mořské vody? Kde si lidé poprvé ochočili psy? Co se vlastně děje, pokud přerušíme kontakt mezi hemisférami lidského mozku? více