Biologie
Pavoučí vlákna by mohla jít vyrábět průmyslově
Biologie , Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 02.05.2008
Vyrábět průmyslově pavoučí vlákna se zatím příliš nedaří. Chov pavouků v zajetí naráží na problémy a náš hlad po tomto materiálu, který řadou vlastností předčí i kevlar, se snažíme řešit různými triky, jako je třeba použití genetické modifikace a následné získávání materiálu z mléka... více
Promiskuitní ještěřice způsobují různobarevnost samců
Biologie | 30.04.2008
Samci ještěrek v rámci jednoho druhu jsou výrazně různě zbarveni, hlavně na hlavách. Existuje červená, žlutá a oranžová verze. Nezdá se, že by se nějak lišili svými životními styly. více
Bajka o topících se ledních medvědech
Biologie | 29.04.2008
Obě ubývající populace ledních medvědů se nacházejí v oblastech, kde se v posledních 50 letech fakticky ochladilo, zatímco dvě rozrůstající se populace obývají území, kde se oteplovalo. Podobně se to má i s Goreovým komentářem k tonoucím medvědům ... Pravda je taková, že šlo o snímek čtyř mrtvých medvědů den po prudké větrné smršti. více
Ukrývají se na Zemi organismy s arzenem v DNA?
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 28.04.2008
Felisa Wolfe-Simon z Harvardu přišla s nečekanou myšlenkou. V prvních pozemských oceánech bylo podle ní k dispozici velmi málo fosforu. Z hornin se uvolnil až působením prvních organismů. Naopak arzenu bylo alespoň u podmořských sopečných vývěvů zřejmě dostatek. No a protože arzen se nachází v periodické tabulce pod fosforem, nemohl hrát původně jeho roli? více
Cajalova tělíska hrají roli v sestřihu RNA
Biologie , Člověk , Medicína | 23.04.2008
V jádře buněk se nachází mnoho struktur, jejichž funkce je nejasná. Jednou z těchto struktur jsou Cajalova tělíska... více
Bahenní sopky a minerální prameny připomenou třetihory
Biologie | 22.04.2008
Někdy se říká, že Soos je zachovaný pozůstatek pravěké třetihorní krajiny. Do určité míry je to pravda. Sopečná činnost tehdy právě probíhala a minerálních pramenů i vývěrů plynů bylo daleko víc. Mnoho podmínek však bylo odlišných – teplejší podnebí, jiný reliéf krajiny, jiná říční síť. více
Nejstarší žijící strom: 9 550 let, smrk, Švédsko
Biologie | 17.04.2008
Dokázal přežít údajně hlavně proto, že se adekvátně přizpůsoboval klimatickým změnám – v průběhu svého života přecházel od stromovitého kmene ke keřovité formě. více
Sloní chobot mohl být původně šnorchl
Biologie | 17.04.2008
Nevyzpytatelné jsou cesty evoluce. Myšlenka, že by sloní chobot původně sloužil k dýchání pod vodou, se zdá být na první pohled notně přitažená za vlasy – asi jako kdybychom tvrdili, že pomocí plácání svých velkých uší předkové slonů létali. více
První mnohobuněčný živočich: spíše medúzy než mořské houby
Biologie | 13.04.2008
Nejstarší mnohobuněčný živočich byl složitější, než se dosud soudilo, připomínal by nejspíš dnešní medúzy či žebernatky. Na rozdíl od mořských hub má specializované tkáně i jednoduchý nervový systém. Výsledkem studie v Nature je i tvrzení, že stonožky mají blíže k pavoukům než k hmyzu. více
