Historie
Perioda Saros a problém s nejstarší předpovědí zatmění Slunce
Astronomie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 03.05.2006
Thalés nemohl předpovědět zatmění pozorovatelné v Malé Asii. Nelze vyloučit, že se doslechl o periodě saros a že se skutečně pokusil o přibližnou předpověď zatmění. Shoda předpovědi se zatměním pozorovatelným v Malé Asii však není výsledkem uplatnění astronomických poznatků, ale šťastné náhody. více
Perlička: Kost z Ishanga
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda | 02.05.2006
Ishango je místo na hranicích Ugandy a Konga, kde byla objevena kost starou něco přes 10 tisíc let. Do kosti jsou vyryty tři řady vrubů s podivnou strukturou... Několik domněnek: Součet 60 by snad mohl odpovídat délce měsíce, máme zde tedy kalendářní záznam? Nebo snad vruby, na nichž jsou čísla lišící se od 10 a 20 a prvočísla, odpovídají nějaké hře? více
Archeologický výzkum u kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích
Člověk , Historie | 21.04.2006
Věž před stavbou Černé věže plnila funkci hlásné a strážní věže, sloužila i jako zvonice, z této věže byl přenesen na Černou věž jeden ze zvonů sv. Mikuláše. více
Proměny antické astronomie (3): proč se neprosadil heliocentrismus?
Astronomie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 20.04.2006
Astronomie a pravdivé poznání nebes Epikúra vlastně vůbec nezajímá, jeho cílem je teoretická neutralizace znepokojivých jevů. Proto mu klidně postačuje říci, že ve skutečnosti nejsou nebeská tělesa obrovské útvary z éteru, které jsou připevněny na ještě větších sférách, ale běžné malé věci, z kterých člověk nemusí mít strach. Z hlediska astronomie je to samozřejmě nesmysl, ale... více
Proměny antické astronomie (2): měření Země, obhajoba Ptolemaia, vztah k astrologii
Astronomie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 19.04.2006
Ptolemaiovská astronomie ukazuje, že i kosmologicky pomýlené přesvědčení (geocentrismus) nemusí bránit vytváření velmi spolehlivých kvantitativních předpovědí. Jinými slovy, i když v základu celé teorie stojí zásadní omyl, nebrání to vytváření zdařilých výsledků. více
Proměny antické astronomie (1): Praktické a teoretické vědění
Astronomie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 18.04.2006
Zvláště v helénistické době, do které spadá rozvoj řecké matematické astronomie, se ustálila představa o tom, že teoretické vědění má prospívat individuální potřebě štěstí a blaženosti. Proto i astronomové chápali zájem o nebesa jako svého druhu přiblížení se bohům, kteří na nebi přebývali. Ptolemaios (2. stol. n. l.) jasně říká, že když se dívá na nebe, tak má pocit, že se sytí ambrosií. více
Renesance mohla nastat mnohem dříve?
Člověk , Historie | 07.04.2006
Již ve 13. století se v Evropě objevily zárodky průmyslové revoluce. Vodní mlýny byly běžné už předtím, nyní se staly v severní Evropě běžným také mlýny slapové a větrné. Zatímco v římské době sloužily mlýny skutečně de facto pouze k mletí obilí, nyní se uplatňovaly i v kovárnách, pilách a při valchování tkanin. Dostupný mechanický pohon stál za vzestupem textilního průmyslu. Zdá se ale, jakoby se ve 14. století nadějný trend naopak zastavil. více
Čím se mykénské Řecko lišilo do Orientu?
Člověk , Historie | 03.04.2006
V době stěhování národů kolem roku 1200 př. n. l. byly zničeny i státní útvary mimo mykénské Řecko. V Malé Asii se zhroutila říše Chetitů, zničen byl Ugarit, Židé a Filištíni vstoupili do přímořských oblastí Palestiny a přinesli zkázu tamější kanaejské civilizaci... I zde byly tedy despocie rozbity, přesto zde později k žádnému vývoji obdobnému Řecku nedošlo a monarchie byly opět obnoveny. Proč? více
Úloha: Upíři a déšť
Člověk , Historie , Psychologie | 03.04.2006
Kromě jiných dovedností měli umět upíři podle některých etnografů/historiků umět odvrátit déšť. Jak byste tuto schopnost vysvětlili v nějaké obdobě asociačního testu? více
