Historie
Cesty arabské a raně středověké vědy (3): Přesun vědy do Evropy
Člověk , Historie | 22.02.2006
Před rokem 830 křesťanského letopočtu vznikla za abbásovského chalífy al-Ma’múna (813–833) v Bagdádu instituce, o níž se dodnes tvrdí, že nemá ve světě a jeho dějinách obdoby. Tomuto originálnímu chalífovi se údajně ve snu zjevil samotný Aristotelés a doporučil mu, aby byly do arabštiny přeloženy všechny jeho spisy a také díla jiných antických filosofů a vědců. více
Perlička: Kde se vzal muškát
Člověk , Historie , Lingvistika | 22.02.2006
Muškát byl prvně název koření, pak druhu vinné révy a konečně naší květiny s vonnými listy pelargonie. Arabské názvy se šířily Evropou už od osmého století. Máme jich plnou kuchyň: cukr, rýže, kmín, káva, šafrán, pomeranč. více
Nad knihou: Rubikon – triumf a tragédie římské republiky
Člověk , Historie | 21.02.2006
Strohost, přísnost, askeze na straně jedné, na straně druhé nastupující dekadence projevující se třeba v lukulských hodech (dle vojevůdce z této doby). Urození Římané podlehlí lásce k rybám chovaným v umělých rybníčcích, senát jako strážce morálky zakazující podávat na hostinách nadívané plchy, známý řečník a Ciceronův odpůrce žádající o odložení procesu, protože musí jít své oblíbené cedry zalévat palmovým vínem... více
Cesty arabské a raně středověké vědy (2): Toledský šok
Člověk , Historie | 21.02.2006
Ve 12. století byli Arabové v Evropě doslova v módě. Stávalo se, že i tehdejší evropští učenci své vlastní myšlenky raději připisovali Arabům – tím si zajistili anonymitu a relativní klid s ohledem na otázky církevní pravověrnosti... Ilustrativní je třeba příklad Gerberta z Aurillacu, pozdějšího papeže Silvestra II., který studoval na Pyrenejském poloostrově a seznámil se s mnohými zajímavostmi. V matematice to byl například abakus, v astronomii využívání astrolábu. více
Cesty arabské a raně středověké vědy (1): Zmizela věda z Evropy?
Člověk , Historie | 20.02.2006
Těžko říci, nakolik je označení raného středověku za dobu temna na místě. Antické akvadukty vesměs přestaly fungovat, neboť nebylo těch, kdo by je byli schopni a ochotni udržovat. Římské silnice byly i nadále používány, ale i zde chyběla nějaká soustavná snaha o jejich údržbu. V 7. a 8. století zůstalo v latinské Evropě jen několik center skutečně městského typu. Vždyť i počet obyvatel Říma dramaticky klesal a na pompéznost někdejší slávy zbyly jen vzpomínky. více
Dýchánek a chvostoskok
Člověk , Historie , Lingvistika | 15.02.2006
U nás žijící chvostoskok sněžný dostal svůj přívlastek podle toho, že posedává a skáče ve velkém množství na tajícím sněhu. Spolu se splešťulí blátivou, outloněm váhavým, blbounem nejapným, kapustňákem širokonosým, poletuchou bělolící, člunozobcem velkým, tlamounem mosambickým, ježurou ryzoocasou... více
Svitek, kodex, kniha: Specifika středověku
Člověk , Historie , Lingvistika | 08.02.2006
Kodex s vymezenými stránkami umožňoval relativně snadno knihami listovat, sestavovat rejstříky a vracet se k určitým pasážím textu. Vymezení stránky dovoluje např. na okraj rukopisu či "pod čáru" dopisovat poznámky a text glosovat. Tento způsob komentářů byl samozřejmě znám už v antice, ale až středověká forma umožnila s takovýmto druhem textu efektivně pracovat. více
Šance na lepší získání DNA z fosilních kostí
Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 07.02.2006
Steve Weiner a Michal Salamon se existencí krystalických "clusterů" v živočišných kostech začali zabývat už v 80. letech. Tehdy přišli na to, že příslušné clustery vydrží dokonce i rozemletí kostí a jejich máčení v chlornanu sodném. více
Několik perliček ze světa středověké medicíny aneb Kdo uteče, ten vyhraje
Člověk , Historie , Medicína | 25.01.2006
Lékaři byli v případě svého neúspěchu často obětí nepřízně okolí. Z tohoto důvodu se přímo v lékařských knihách doporučuje, aby lékař závažnost nemoci dopředu zveličoval (a mohl pak být leda oceněn, když to všechno dopadlo dobře). Za těchto okolností lékaři také nepociťovali žádnou morální povinnost setrvávat u nemocného až do jeho konce. Někdy předávali takové nemocné do rukou kněze, jindy pro jistotu volili ještě před skonem nemocného útěk z daného místa. více
