Historie
Kuriozita: Slunce a Měsíc každý den znovu vznikají a zanikají
Astronomie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 01.04.2005
Titus Lucretius Carus a jeho rozsáhlá básnická skladba O přírodě bývá někdy pokládána za doklad antického materialismu, eventuálně starověkého vědeckého myšlení. Pokusíme se ukázat, jak je takové tvrzení ošidné... více
Optická luminiscence a archeologický výzkum ve tmě
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 30.03.2005
Metoda opticky stimulované luminiscence je jedním ze způsobů, kterými se určuje stáří archeologických nálezů. Neodborníka zaujme především speciální průvodní rys, který v tomto případě provází odběr vzorků: Na odkrývaný materiál nesmí při jeho vyzvednutí z geologické vrstvy dopadnout ani paprsek denního světla... více
Renesance před renesancí
Člověk , Historie | 28.03.2005
Někdy máme tendenci nahlížet na dobu mezi zánikem římské říše a renesancí jako na jedno velké období temna. Takový přístup ale není asi správný už z toho důvodu, že i v této době byly chvilky světlejší a temnější - a hlavně, renesance se připravovala poměrně dlouho a ta v 15.-16. století nebyla zdaleka první. více
O opiu a alkoholu: Podivná doba zrodu homeopatie
Biologie , Člověk , Historie , Medicína | 16.03.2005
Vynálezce (či "vynálezce") homeopatie Hahnemann si povšiml, že tehdy oblíbené pouštění žilou více pacientů zahubí, než kolika jim pomůže. více
Dvě perličky: Australané předkolumbovské v Americe a software rozpoznávající pravost obrazů
Člověk , Historie , Technologie | 10.03.2005
Vědci v americké Dartmouth College vyvinuli program, který by měl rozpoznávat individuální styl jednotlivých malířů. Funguje tedy trochu podobně jako analyzátory rukopisu, které dokáží rozhodnout otázku, kdo napsal určitý text. Program údajně pracuje tak, že obraz rozkládá na svislé, vodorovné a diagonální linie. více
Úspěchy antické technologie (2): Vojenství
Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 09.03.2005
Armáda odedávna upřednostňovaly fungující technologie před dokonalými teoriemi. Vojenství tak bylo jedním z faktorů, které vědu odedávna táhlo k praktickým aplikacím. Staří Řekové znali velké množství různých válečných strojů. Ktésibios sestrojil pneumatický samostříl, Archimédes vylepšil válečné stroje tím, že se mu podařilo zvětšit jejich rozměry a jejich sílu díky přidání páky. více
Úspěchy antické technologie (1): Mechanika
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 08.03.2005
Starověká věda bývá často označována za netechnologickou a nepraktickou. Není to ovšem tak docela pravda. Třeba Heróna z Alexandrie bychom mohli klidně pokládat za objevitele robotiky. Zvlášť si oblíbil různá uměle poháněná loutková divadla. Využil spojení více kladek o nestejném průměru, díky čemuž jeho postavy dokázaly měnit rychlost pohybu. Herón sestrojil několik zařízení, která využívala vodní pohon; jeho umělí ptáci nejenom mávali křídly a otvírali zobáky, ale díky současnému pohybu vzduchu píšťalou také zpívali. více
Proměna ve vlka: šamanismus, ztotožnění s totemem či vstup do bojového bratrstva
Člověk , Historie , Lingvistika | 03.03.2005
České označení pro vlkodlaka bývá vykládáno jako odvození ze slova dlaka-kůže; tento výraz existoval ve staré češtině a zřejmě i ve staroslověnštině. Vlkodlak je v tomto pojetí tedy bytostí s vlčí kůží, eventuálně oděn společenským oblekem z tohoto materiálu. Některá pojetí vlkodlactví také předpokládala, že před proměnou musí člověk odložit své lidské šaty a pokud jsou tyto zničeny, zůstane ve vlčí podobě navždy. více
Vznik vědy ve starém Řecku: Proč?
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda | 28.02.2005
Zatímco třeba zemědělství, písmo, výroba kovů či státní uspořádání se na světě objevily několikrát nezávisle na sobě, ke vzniku vědy (a filozofie) pravděpodobně došlo pouze jedinkrát, a to právě ve starém Řecku v 7.-6. stol. př. n. l. - šlo tedy o unikátní historickou událost. Jaké podmínky byly ve starém Řecku odlišné od zbytku světa? více
