Člověk , Historie , Psychologie | 31.12.2003
Lidské výstřednosti a obsese nemusí zůstat pouze v hlavách, ale často se také přímo materializují. Jednou z možností zhmotněné obsese bývají v případě movitějších excentriků podivné stavby. ... více
Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Medicína , Neživá příroda | 30.12.2003
Odpověď na otázku, kdy se člověk poprvé setkal s alkoholem, je lehce překvapující. K tomuto kontaktu totiž došlo zřejmě ještě dříve, než se náš předek vůbec stal člověkem. Ke kvašení plodů a listů rostlin dochází v přírodě samovolně a již před miliony let se tedy předkové člověka v té či oné podobě setkávali s ethanolem. Velká většina lidí vlastní gen, který je zodpovědný za syntézu alkoholdehydrogenázy - a právě díky tomuto enzymu jsme pak schopní alkohol metabolizovat. více
Člověk , Historie | 23.12.2003
Základem obživy našich předků byly obilniny, zejména pšenice a proso. Ačkoliv chléb znali již staří Egypťané, v Čechách až do 18. stletí převládaly placky z nekvašeného těsta, navíc spíše pražené než pečené. Dílčí poznatky o stravě našich předků nám dávají i staré české pověsti: V legendě o sv. Václavu je zmiňován chléb (v podobě církevního oplatku) a příprava vína, v pověsti o Přemyslu Oráčovi je již rovněž zmiňován chléb, a to již jako běžná věc. více
Člověk , Historie , Lingvistika , Psychologie | 22.12.2003
Filozofie náboženství je vlastně přehledem "důkazů Boží existence" a argumentace pro i proti těmto tvrzením. Na knize je sympatická především autorova systematičnost a věcný, střízlivý jazyk. více
Člověk , Historie , Lingvistika | 19.12.2003
Jakékoliv vypravování o jazyce by mohlo na začít větou, že "Na počátku bylo Slovo". Ovšem právě s tímto úvodem do Janova evangelia je to trochu složitější. V původním řeckém textu totiž na počátku nebylo obyčejné české slovo, ale řecký Logos. více
Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 15.12.2003
Nejstarší kuchyně, otázka "biodiverzity" počítačových systémů, kvalita pšeničného piva, počátky zemědělství a oteplování Země, jak nejlépe transplantovat orgány prasat, humanoidní roboti... Takový je poslední letošní přehled odkazů. více
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 12.12.2003
Britský matematik a vynálezce Charles Babbage se již ve 20. letech 19. století pokusil zkonstruovat mechanický výpočetní stroj, jehož činnost byla založena na programovatelných instrukcích. S velkým předstihem se tak objevila myšlenka, jež 150 let později začala od základů měnit svět. Babbage si tuto proměnu uvědomoval a jeho snaha sestrojit výpočetní zařízení předznamenala jeden z nejdůležitějších vynálezů 20. století. více
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 12.12.2003
William Gilbert (1544-1603), lékař a vědec období vrcholné renesance, je velkou postavou západní vědy, i když neprávem poněkud opomíjenou. Byl to on, kdo zavedl pojmy elektrická přitažlivost, elektrická síla a magnetické pole. A kdo jako první dokázal, že Země se chová jako magnet. více
Člověk , Historie , Psychologie | 08.12.2003
Přesvědčení, že mrtví se v té či oné podobě vracejí jako duchové, pokládáme dnes za pověru. Zajímavé je, že o existenci tohoto fenoménu byla však v minulosti přesvědčena celá řada lidí zjevně vzdělaných a inteligentních. Francouzský historik Jean-Claude Schmitt popisuje v knize Revenanti (snad by se dalo přeložit nějak jako Navrátilci) způsoby, jak se s vírou v návraty mrtvých vypořádávali vzdělanci ve středověku. více