Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 22.09.2003
Lehkost a čtivost, s níž autoři dokáží vysvětlit i nejsložitější jevy atomové fyziky a astrofyziky, patří k nesporným kladům knihy. Stejně jako Stephen Hawking ve svém bestselleru Stručná historie času se přitom obejdou bez matematických rovnic. Výklad probíhá víceméně chronologicky, podle toho, jak fyzikové jednotlivé jevy a zákonitosti světa atomů objevovali, od objevu rentgenového záření a radioaktivity přes ustanovení kvantové mechaniky a až po současné bádání zákonitostí, které panují na nejhlubších úrovních hmoty a které nám zároveň poskytují cenné informace o raných etapách vývoje vesmíru. více
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 22.09.2003
Před 300 lety, 22. září 1703, zemřel italský fyzik a matematik Vincenzo Viviani, zakladatel společnosti Accademia del Cimento, jedné z prvních evropských vědeckých institucí. více
Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Medicína , Neživá příroda | 16.09.2003
Měli neandrtálci abstraktní umění? Bylo klima na Venuši podobné pozemskému? Rýsuje se pokrok v léčbě schizofrenie? Sonda Galileo zřejmě shoří v atmosféře Jupitera, galium by mohlo ptáky odradit od znečišťování soch, něco málo o Saturnu a o světelném znečištění... Přinášíme další sérii odkazů. více
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 16.09.2003
Životní příběh Edwarda Tellera, jednoho z posledních velkých fyziků, kteří se zapojili do Projektu Manhattan, se na začátku minulého týdne uzavřel. Není to černobílý příběh. Ilustruje totiž nesmírně složité postavení vědce 20. století, kdy se fyzikální znalosti o podstatě energie a hmoty staly hlavním tématem celosvětové politické hry. více
Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 10.09.2003
Starořečtí filozofové chápali atomy jako nedělitelné částečky hmoty, jejichž kombinacemi vznikají všechna tělesa. Daltonova koncepce, která roku 1803 tuto myšlenku vzkřísila a dala ji do souvislosti s tehdy známými chemickými prvky, se stala prazákladem celé moderní atomové teorie... více
Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 10.09.2003
Jaké úvahy stály za objevem struktury deoxyribonukleové kyseliny, jaké myšlenkové postupy se při tom uplatnily a na jaké hlavní překážky Watson a Crick naráželi? Jak je možné, že Francic Crick si zpaměti vůbec nepamatoval chemické vzorce jednotlivých dusíkatých bází? Proč máme dvoj a ne třeba trojšroubovici? Kniha "Tajemství DNA" je na světě již nějakou dobu; je to však spíše deník či vzpomínkový záznam než publikace vysloveně vědecká, a proto se na ní čas nijak výrazně nepodepsal... více
Člověk , Historie , Psychologie | 10.09.2003
Mýtus, který obestírá C. G. Junga, byl částečně narušen již prvním dílem Haynmanova životopisu, jehož podtitulek "Zrození psychomága" příliš neskrývá ironický podtón. A jaký je druhý díl knihy? více
Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Lingvistika , Medicína , Neživá příroda | 09.09.2003
Miliony mangrovníků by mohly zabránit dalšímu šíření pouští, rudá barva Marsu je výsledkem dopadu meteoritů, houby přispívají ke globálnímu oteplování, včely se mohou naučit hledat miny, spekulujeme o počátku SARSu, lidské kmenové buňky se podařilo připravit i v Teheránu, Jan Dobrovský je prý skutečným autorem staroruského eposu Slovo o pluku Igorově... Přinášíme další přehled odkazů. více
Člověk , Historie , Lingvistika | 08.09.2003
Kniha Lina Cartera "Tolkien: Ze zákulisí Pána prstenů" byla napsána na konci 60. let. Její český překlad, který vyšel v nakladatelství Argo, je z tohoto pohledu dosti zajímavých nakladatelským počinem. Na Science Worldu nás nebude zajímat ani tak Tolkien jako takový, ale spíše souvisejí historické pozadí, literární dějiny, mytologická schémata a v neposlední řadě také etymologie. více