Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 09.05.2003
Kniha "Život jako geologická síla" v řadě ohledů připomíná publikaci "Gaia-živoucí planeta". Namísto recenze celého díla se však nyní podíváme na jeden poměrně bizarní střípek, který autor knihy uvádí v samém záběru: Naši předkové a jejich pyromanie mohou nést zodpovědnost za ledové doby. více
Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 06.05.2003
Máme kolem Amazonie postavit kordon vojáků a střílet po každém nešťastníkovi, který by si tam chtěl vydobýt na pralese kus pastviny, aby uživil rodinu? Právě takto se přece chovali i naši předkové, když kladli základy naší civilizace. Westbroekovo poselství říká jasně: Zlatý věk se nikdy nekonal! Evoluce je neustálým sjednáváním konsensu všech právě žijících spoluobyvatel planety navzájem a je také kultivací „neživé“ složky planety. Na sopky nebo pády meteoritů život příliš nemá, ale kromě těchto extrémů ovlivnil snad všechno, co je v jeho dosahu. A děje se tak odnepaměti, od oněch začátků ztracených v mlze, kdy téměř současně vznikala planeta i život na ní více
Člověk , Historie , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda | 30.04.2003
Kryptoanalytik hledá každou sebemenší škvíru a skulinu, která by mohla pomoci v cestě vzhůru. U monoalfabetické šifry se lze chytit frekvence hlásek, neboť nejběžnější písmena (jako e, t, a) se nakonec prozradí, ať už byla ukryta jakkoli. U polyalfabetické Vigenčrovy šifry jsou frekvence daleko vyrovnanější, protože se při šifrování přepíná mezi abecedami pomocí klíče. Skalní stěna je na první pohled dokonale hladká. více
Biologie , Člověk , Historie , Psychologie | 29.04.2003
Logika sobeckého genu dává elegantní odpověď na otázku, proč se poměr pohlaví i přes občasné výchylky má tendenci opět vyrovnat. Existují ale situace, kdy se to neděje. A s poměrem pohlaví je vůbec spojena řada nejasností. více
Člověk , Historie , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda | 29.04.2003
Jednoduchá monoalfabetická substituce byla dostatečně bezpečná po celá staletí. To se však změnilo v důsledku rozvoje frekvenční analýzy - nejprve v arabském světě, později v Evropě. Bylo zřejmé, že v bitvě mezi kryptografy a kryptoanalytiky mají navrch ti druzí. Každý, kdo odesílal šifrovanou zprávu, musel počítat s tím, že špičkový nepřátelský kryptoanalytik ji může rozluštit. Před kryptografy tedy stála úloha vymyslet novou, silnější šifru, na niž by luštitelé nestačili. Přestože se taková šifra objevila až koncem 16. století, její počátky lze vysledovat až k florentskému polyhistorovi Leonu Battistovi Albertimu, který se narodil roku 1404 a patřil ke klíčovým osobnostem renesance. více
Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Medicína , Neživá příroda | 28.04.2003
Při příležitosti 50. výročí objevu struktury DNA uvedl James Watson, že bychom se neměli bát měnit genetickou informaci člověka. Virus SARS rychle mutuje, a nalezení vakcíny se proto jeví být poměrně problematické. K čemu dospělo vyšetřování havárie Columbie? A pak zde ještě máme nové slitiny titanu, snahu vytvořit přidáním genů petunie modrou růži, možné využití enzymu upírů-netopýrů v medicíně či pokus vyrobit stejné víno, jaké se pilo v antice. Následuje pravidelný přehled odkazů... více
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 24.04.2003
Před časem jsme se na Science Worldu podívali na posun, který za posledních 50 let proběhl na poli umělé inteligence. Pokrok i změny přístupů jsme demonstrovali především na příkladu Turingova testu. Nyní si trochu podrobněji představíme další myšlenky člověka, který toto klíčové kritérium "strojového myšlení" poprvé zformuloval. Alan Mathison Turing (1913-1954) přitom nebyl pouze teoretikem v oboru umělé inteligence, ale jeho práce se dotýkala i celý řady dalších oblastí informatiky. více
Biologie , Člověk , Historie , Psychologie | 23.04.2003
Chimerické organismy nejsou klasickými mezidruhovými kříženci; nemají jednotnou DNA, jde skutečně o dva jedince smíchané v jediném těle. více
Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 23.04.2003
Ve věčně zmrzlé sibiřské půdě byla nalezena zřejmě nejstarší DNA. Nález je předběžně datován do doby před přibližně 400 tisíci lety. více