Historie

Enigma počtvrté: Přichází Turing

Člověk , Historie , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 18.04.2003

Po třináct let se Britové a Francouzi domnívali, že šifra Enigma je nerozlomitelná, ale nyní vysvitla naděje. Polský objev dokázal, že šifra Enigma není beze slabin, což pozvedlo morálku spojeneckých kryptoanalytiků. Polský postup byl zastaven zavedením nových scramblerů a zvýšením počtu propojovacích kabelů, zůstalo však nesporné, že Enigmu už není třeba považovat za dokonalou šifru. více


Enigma potřetí: Úspěch polských kryptoanalytiků

Člověk , Historie , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 17.04.2003

Rejewského strategie útoku na Enigmu vycházela ze skutečnosti, že opakování je nepřítelem bezpečnosti: opakování vede k zákonitostem, jež pak mohou kryptoanalytici luštit. Nejnápadnějším opakováním byl v případě Enigmy klíč zprávy, zašifrovaný vždy dvakrát na začátku každé zprávy. více


Enigma podruhé: Spojenci získávají repliku stroje

Člověk , Historie , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 16.04.2003

Po první světové válce pokračovali britští kryptoanalytici v Kanceláři č. 40 v luštění německých komunikací. Roku 1926 začali zachycovat depeše, jež je zcela zmátly. To začala pracovat Enigma. Jak počet těchto přístrojů rostl, schopnost Kanceláře č. 40 získávat informace rapidně poklesla. Američané a Francouzi se také snažili bojovat s novou šifrou, ale jejich snaha byla marná, a tak se brzy vzdali naděje. Německo nyní mělo nejbezpečnější komunikace na světě. více


Linky: Náš předek kanibal – DNA viru SARS – lidský genom – opět prvočísla

Biologie , Člověk , Historie , Matematika , Medicína , Neživá příroda | 15.04.2003

Naši předkové zřejmě praktikovali kanibalismus - jak to souvisí s nemocí šílených krav? Máme sekvenci viru SARS, zaměříme se na vznik Máchova jezera i na fenomén synchronizované menstruace. Ukrajinští červi zřejmě vlivem černobylské havárie mění své sexuální chování, novinky se objevily i v oblasti výzkumu prvočísel - a vědci také oznámili, že dokončili čtení sekvence lidského genomu. Následuje pravidelná sbírka odkazů... více


Velká knih kódů a šifer: Zrod Enigmy

Člověk , Historie , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 14.04.2003

V nakladatelství Dokořán právě vychází extrémně zajímavý text, Kniha kódů a šifer. Autorem je Simon Singh, od něhož česky už vyšla Velká Fermatova věta. Nakladatel byl tak laskav, že čtenářům Science Worldu nabízí v elektronické podobě k přečtení některé kapitoly. Jako první se podíváme na příběh zřejmě nejznámější - půjde o způsob, kterým byla za druhé světové války prolomena šifra německého stroje Enigma... více


Co všechno dokáže analýza DNA

Biologie , Člověk , Historie , Psychologie | 09.04.2003

Vynecháme využití DNA v kriminalistice a soustředíme se na řadu dalších střípků - deoxyribonukleová kyselina pomáhá odhalit historii afrických Židů, Finů, amerických černochů, dotýká se amerických prezidentů i francouzských králů. více



Klikaté cesty vědy v Království českém

Člověk , Historie , Medicína | 07.04.2003

Málokdo ví, že první Röntgenův přístroj nebyl instalován v nemocnici, ale v restauraci. Zakoupil jej hoteliér Cívka, který v Praze vlastnil dva hotely - hotel Bílý kůň a Černý kůň. V jednom z nich byl Röntgenův přístroj instalován jako atrakce. více


Linky: Sumerské cihly – rozhovor s Feynmanem – největší virus

Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Matematika , Medicína , Neživá příroda | 07.04.2003

Sumerové nemuseli cihly vypalovat, podle Feynmana není matematika tak těžká, jak se všeobecně soudí, geneticky modifikovaný virus by mohl léčit rakovinu, u Nového Zélandu ulovili nedospělou krakatici... více


Gramatika – základ filosofie a vědy?

Člověk , Historie , Lingvistika | 03.04.2003

Na Science Worldu jsme se již několikrát zabývali otázkou, z jakých zdrojů vlastně vnikla věda. Nyní se podíváme na problém související, tedy na vznik filosofie, která v první fázi ještě nebyla od vědy nijak ostře oddělena. Faktorem, na který se zaměříme, bude jazyk. Jaký může být podíl řecké gramatiky na vzniku filosofie? Stojí lingvistická odlišnost za rozdílným vývojem třeba v antickém světě a v Číně? více