Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 08.03.2005
Starověká věda bývá často označována za netechnologickou a nepraktickou. Není to ovšem tak docela pravda. Třeba Heróna z Alexandrie bychom mohli klidně pokládat za objevitele robotiky. Zvlášť si oblíbil různá uměle poháněná loutková divadla. Využil spojení více kladek o nestejném průměru, díky čemuž jeho postavy dokázaly měnit rychlost pohybu. Herón sestrojil několik zařízení, která využívala vodní pohon; jeho umělí ptáci nejenom mávali křídly a otvírali zobáky, ale díky současnému pohybu vzduchu píšťalou také zpívali. více
Člověk , Historie , Lingvistika | 03.03.2005
České označení pro vlkodlaka bývá vykládáno jako odvození ze slova dlaka-kůže; tento výraz existoval ve staré češtině a zřejmě i ve staroslověnštině. Vlkodlak je v tomto pojetí tedy bytostí s vlčí kůží, eventuálně oděn společenským oblekem z tohoto materiálu. Některá pojetí vlkodlactví také předpokládala, že před proměnou musí člověk odložit své lidské šaty a pokud jsou tyto zničeny, zůstane ve vlčí podobě navždy. více
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda | 28.02.2005
Zatímco třeba zemědělství, písmo, výroba kovů či státní uspořádání se na světě objevily několikrát nezávisle na sobě, ke vzniku vědy (a filozofie) pravděpodobně došlo pouze jedinkrát, a to právě ve starém Řecku v 7.-6. stol. př. n. l. - šlo tedy o unikátní historickou událost. Jaké podmínky byly ve starém Řecku odlišné od zbytku světa? více
Biologie , Člověk , Historie | 26.02.2005
Ze všech hominidů, již existovali v průběhu několika posledních milionů let, pouze moderní lidé byli schopni žít v drsných polárních krajích. Podmínky jsou zde jednoduše příliš extrémní na to, aby poskytovaly jakýkoliv manévrovací prostor. Přírodní výběr upřednostnil pouze ty, kteří byli schopni přežití v této ledové evoluční laboratoři intelektuálně zvládnout. více
Biologie , Člověk , Medicína | 25.02.2005
Výzkum kmenových buněk se stále více stává středem zájmu biologů i lékařů, protože přináší nejenom prioritní badatelské výsledky, ale i naději pro léčbu celé řady závažných onemocnění. Nejflexibilnějším typem kmenových buněk jsou embryonální kmenové buňky. více
Biologie , Člověk , Historie , Lingvistika | 23.02.2005
Ve staré řečtině se vlk označoval jako lykos (odtud i lykantrop jako označení vlkodlaka). Od tohoto slova je mj. odvozena řada místních i vlastních jmen. Řeka jménem Lykos tekla v Malé Asii (přítok důkladně se kroutícího Meandru), vlčí pahorek Lykavittos se nacházel i v Athénách a v jeho borových lesích sídlili vlci až do historických dob. Od slova lykos je možná odvozeno jméno maloasijské země Lykie. více
Biologie , Člověk , Historie | 22.02.2005
První svrchněpaleolitičtí lidé mohli dorazit na Blízký východ před asi 50 000 lety během relativně teplých a vlhkých podmínek, když byla východní Sahara na ústupu, a proto se otevřela cesta kolem Rudého moře. Je možné, že cestovali podél Nilu do Středomoří a poté se šířili na východ přes Sinajský poloostrov. více
Člověk , Psychologie , Technologie | 18.02.2005
Systému agentů jsou jednou z možností, jak přistupovat k aplikacím umělé inteligence. Namísto snahy modelovat "vědomí" a "myšlení" či vytvářet "reprezentaci světa" v tomto případě konstruujeme relativně jednoduché komponenty zvané agenti. Může jít o roboty získávající údaje ze senzorických dat, ale také o jednoúčelové softwarové programy. více
Biologie , Člověk , Psychologie | 17.02.2005
Pudy nám obvykle diktují svoji logiku stylem "musíš". Ritualizované chování u zvířat představuje podle Konrada Lorenze jistou protiváhou těmto instinktům. Podobně rituály u člověka nemají často podobu imperativu musíš, ale jde spíše o zákaz-tabu. Tato zápověď je pak protiváhou, která má v určitých speciálních situacích omezovat vládu instinktů. více