Člověk

Kurt Gödel a jeho Filosofické eseje

Člověk , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda | 12.02.2004

Rakousko-americký logik a matematik Kurt Gödel je postavou na jedné straně velmi respektovanou, na druhé straně jeho četné výstřelky představují oblíbené zpestření populárně-vědecké literatury. Souhrn za Gödelova života vesměs nepublikovaných prací lze najít k knize Filosofické eseje - název je však lehce zavádějící, protože texty spíše než o filosofii pojednávají o logice, matematice a lingvistice. více



Cesty helénistické vědy a pád antického racionalismu

Člověk , Historie | 11.02.2004

Byla antická věda opravdu výhradně teoretická a pokud ano, z jakých důvodů? Jaký byl vztah mezi helénistickou vědou a přístupy, které dnes do vědy nezařazujeme, třeba astrologií? A konečně, kdy začala řecká věda ztrácet dech a jaké byly příčiny jejího pádu? více


Linky: suprapevnost – těžký led – virus jako kamera

Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda | 09.02.2004

Suprapevnost - hélium opět předvedlo, co za nízkých teplot dokáže. Proti nádorům půjde snad použít hadronová terapie. Viry by mohly základem monitorovacího systému pracujícího na úrovni buňky. Podařilo se připravit zvláštní formu ledu, tropická letní vedra komplikují pěstování chmele. A nakonec několik novinek z oblasti biotechnologií: xenotrasplantace, chiméry a další. Následuje pravidelný pondělní přehled odkazů... více


Perlička: Ecovy procházky literárními lesy

Člověk , Historie , Lingvistika , Psychologie | 09.02.2004

Umberto Eco se ve svých harvardských přednáškách (sebráno v knize "Šest procházek literárními lesy") zabývá problémem plynutí času v rámci literárního příběhu. Mj. na tomto základě nakonec dospěje k teorii, jak odlišit pornografii od literatury erotické. více



Největší bezdrátová síť světa: Lampy s přístupem k internetu začnou lemovat britské dálnice

Člověk , Ekonomika , Technologie | 09.02.2004

Světová mapa bezdrátových sítí se možná již během tohoto roku rozroste o zatím největší exemplář - kompletní síť dálničních a rychlostních komunikací Velké Británie. Páteří celého komunikačního systému mají být obyčejné lampy a sloupy podél silnic. Cílem projektu je pak jeden obrovský aktivní monitorovací proces, sledující a regulující dopravu. Větší část přenosového pásma však má zůstat k dispozici volnému komerčnímu využití... více


MEMS: Mezi elektronikou, mechanikou a nanotechnologií

Astronomie , Chemie , Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 09.02.2004

Mikroelektromechanické systémy, zkráceně MEMS, kombinují elektronické prvky s mechanickými na jednom polovodičovém čipu. K jejich výrobě se používají upravené postupy známé z produkce integrovaných obvodů, které se vyznačují vysokou sériovostí a nízkými náklady. MEMS se zvolna dostávají do našeho každodenního života, k jejich rozšíření ve větším měřítku je však potřeba ještě překonat několik problémů. více


Linky: suprapevnost – těžký led – virus jako kamera

Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda | 09.02.2004

Suprapevnost - hélium opět předvedlo, co za nízkých teplot dokáže. Proti nádorům půjde snad použít hadronová terapie. Viry by mohly základem monitorovacího systému pracujícího na úrovni buňky. Podařilo se připravit zvláštní formu ledu, tropická letní vedra komplikují pěstování chmele. A nakonec několik novinek z oblasti biotechnologií: xenotrasplantace, chiméry a další. Následuje pravidelný pondělní přehled odkazů... více


Rostliny krátkého a dlouhého dne

Biologie , Člověk , Historie | 06.02.2004

Zatímco ve Starém světě se zemědělství šířilo poměrně rychle, v Americe trvalo přizpůsobení pěstovaných plodin mnohem delší dobu. Teprve kolem roku 1000, tedy dávno od počátku zemědělství v Mexiku, se objevily odrůdy kukuřice schopné růst na východním pobřeží Spojených států. A jak že s tím souvisí tzv. rostliny krátkého a dlouhého dne? více


Před 30 lety zemřel Satyendra Nath Bose (1894-1974)

Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 05.02.2004

Před téměř přesně 30 lety, 4. února 1974, zemřel indický fyzik a matematik Styendra Nath Bose, jenž v roce 1924 položil základní kámen ke kvantové teorii světla. "Byl jsem jako kometa, která se na obloze objevila jen jednou, a už nikdy se pak nevrátila,“ prohlásil Bose o své vědecké dráze na sklonku života. více