Člověk

Kočvary, 1802. První řádný archeologický výzkum v Čechách

Člověk , Historie | 20.11.2002

Všechno má někde svůj začátek. Do země se u nás kopalo od pradávna. Mnohdy se přitom narazilo na staré kosti, střepy nebo kusy rezavého železa. Trvalo však celá staletí, než někoho začaly zajímat. Další desetiletí pak trvalo, než se staly tyto předměty objektem zájmu opravdových učenců, kteří je začali chápat jako hmotný pramen, ukrývající v sobě něco z minulosti našich předků. Něco, co lze přečíst a zobecnit, pokud se k věci přistoupí zodpovědně a s vědeckou důkladností. Teprve s tímto poznáním přišel čas organizovaného pátrání a řízených výzkumů. více


Úvaha: Malé příčiny a velké důsledky

Biologie , Člověk , Historie , Psychologie | 19.11.2002

Robert Foley se ve své knize Lidé před člověkem pokouší zamyslet nad otázkou, proč máme tendenci hledat za evolucí člověka jakési "velké zlomy" (přechod mezi biologií a kulturou, zásah mimozemšťanů, Boží záměr apod.). více



Proč nejsou všichni parazité nakonec hodní?

Biologie , Člověk , Medicína | 15.11.2002

Pokud parazit svého hostitele zabije, zpravidla tím sám sobě příliš neprospěje. Obecně se předpokládá, že patogenita parazitů by tedy měla působením přírodního výběru časem klesat. Jenomže to není tak jednoduché... ... více


Lemmatizace a české fulltexty

Člověk , Lingvistika , Technologie | 14.11.2002

Čeština je, zejména oproti angličtině, jazykem velmi ohebným. Jakým způsobem řešit tento problém v internetových vyhledávačích? Základní pomůckou je používání derivace a lemmatizace, které umožňují převádění výrazů na základní slovník ... více


Co je to vlastně biosémiotika?

Biologie , Chemie , Člověk , Lingvistika , Neživá příroda | 13.11.2002

V první části rozhovoru s Antonem Markošem jsme si povídali především o tom, nakolik je DNA skutečně informačním centrem a zbytek buňky pouhým jejím konstruktem. Nyní se dostaneme k obecnější diskusi o evoluci a pak k otázkám, nakolik mohou biologii obohatit metody věd spíše humanitních. Dojde tedy na hermeneutiku (již představenou v Tajemství hladiny) a tzv. biosémiotiku. K čemu je biologovi taková inspirace dobrá? Podle Markoše může pomoci studovat způsoby, jimiž spolu komunikují digitální a analogové systémy, např. DNA a buňka. více


Jak Howard Carter našel hrobku krále Tutanchamona

Člověk , Historie , Medicína | 13.11.2002

Došlo k tomu právě před 80 lety. 4. listopadu roku 1922 narazili dělníci britského egyptologa Howarda Cartera při kopání v egyptském Údolí králů na první kamenný schod, den na to už bylo jisté, že jde o celé schodiště. 24. listopadu stáli Carter a jeho mecenáš lord Carnarvon před zdí s pečetěmi faraona Tutanchamona a tušili, že budou nejspíš prvními lidmi, kdo se za ni od chvíle faraonova pohřbu podívá. více


Linky: Mamut z velbloudí srsti – Temná energie – Hvězdy první generace – Čínská zeď

Astronomie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 13.11.2002

Objeveny byla zřejmě hvězda složená pouze z vodíku a hélia a pocházející až z počátků vesmíru, kromě temné hmoty by mohla existovat i temná energie, raketoplán Endeavour neodstartoval, byl údajně identifikován nejstarší úsek Velké čínské zdi a taktéž se podíváme na proces rekonstrukce pravěkých živočichů... více


Krátce: Databáze genů

Biologie , Člověk , Medicína , Technologie | 12.11.2002

V rámci projektu mezinárodně koordinovaného výzkumu lidského genomu by mělo dojít ke vzniku obrovské databáze. Sekvence DNA pro tzv. HapMap Project budou sbírány po celém světě, cílem je identifikovat geny nějak související s výskytem ... více



Kde se vzaly peníze pro řešitele Fermatovy věty?

Člověk , Ekonomika , Matematika , Neživá příroda | 12.11.2002

Finanční částka, určená pro člověka, který dokáže Velkou Fermatovu větu, má velmi zajímavý původ. Souvisí totiž s jednou nerealizovanou sebevraždou... více