Astronomie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 03.05.2006
Thalés nemohl předpovědět zatmění pozorovatelné v Malé Asii. Nelze vyloučit, že se doslechl o periodě saros a že se skutečně pokusil o přibližnou předpověď zatmění. Shoda předpovědi se zatměním pozorovatelným v Malé Asii však není výsledkem uplatnění astronomických poznatků, ale šťastné náhody. více
Astronomie , Člověk , Ekonomika , Neživá příroda , Technologie | 27.04.2006
Ačkoliv v rámci systému Galileo budou nabízeny služby pro vlády, armády či záchranářské služby, důležitý je také vývoj „normálních komerčních“ aplikací. Tak je např. připravována služba, která umožní doplnit fotografii pořízenou mobilním telefonem automaticky souřadnicemi či jménem místa. Jiným příkladem je optimalizace železniční dopravy, systémy pro výběr mýta v automobilovém průmyslu, sledování vozidel nebo zvířat. více
Astronomie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 20.04.2006
Astronomie a pravdivé poznání nebes Epikúra vlastně vůbec nezajímá, jeho cílem je teoretická neutralizace znepokojivých jevů. Proto mu klidně postačuje říci, že ve skutečnosti nejsou nebeská tělesa obrovské útvary z éteru, které jsou připevněny na ještě větších sférách, ale běžné malé věci, z kterých člověk nemusí mít strach. Z hlediska astronomie je to samozřejmě nesmysl, ale... více
Astronomie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 19.04.2006
Ptolemaiovská astronomie ukazuje, že i kosmologicky pomýlené přesvědčení (geocentrismus) nemusí bránit vytváření velmi spolehlivých kvantitativních předpovědí. Jinými slovy, i když v základu celé teorie stojí zásadní omyl, nebrání to vytváření zdařilých výsledků. více
Astronomie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 18.04.2006
Zvláště v helénistické době, do které spadá rozvoj řecké matematické astronomie, se ustálila představa o tom, že teoretické vědění má prospívat individuální potřebě štěstí a blaženosti. Proto i astronomové chápali zájem o nebesa jako svého druhu přiblížení se bohům, kteří na nebi přebývali. Ptolemaios (2. stol. n. l.) jasně říká, že když se dívá na nebe, tak má pocit, že se sytí ambrosií. více
Astronomie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 02.04.2006
Rovnodennost pokládáme za jeden z hlavních bodů v kalendáři. Stejná délka dne a noci vypadá jako kritérium, které by mělo umožnit stanovit toto datum jednoduše a jednoznačně. Ale chyba lávky. Až do helénistického období byly s určováním rovnodennosti problémy. více
Astronomie , Neživá příroda | 29.03.2006
"Pochopitelně, kdybych byl mladší, opravdu bych moc chtěl být jedním z těch, kdo poletí na Měsíc a na Mars. Ale nevěřím tomu, že se toto stane realitou v době mé aktivní kariéry." více
Astronomie , Neživá příroda | 28.03.2006
Celoevropské projekty potkal v uplynulých letech jeden jediný skutečný propadák - Beagle-II pro planetu Mars... Evropa je hustě obydlená, takže na jejím území nikdy nebyl kosmodrom – prostě není prostor, kam by mohly beztrestně dopadat odhozené vyhořelé stupně rakety (nebo v případě havárie rovnou celé rakety)... Slova Challenger a Columbia jsou synonyma naprosté zdrcující porážky, ne samozřejmé daně za snahu o posunutí našich obzorů. více
Astronomie , Člověk , Ekonomika , Neživá příroda | 27.03.2006
"Když už bych měl nějak zkusit rozlišit mezi evropským a americkým přístupem, napadá mě následující: V Americe jsou kovbojové – můžou sondu vystřelit desetkrát s tím, že když dva zásahy minou, nic se neděje. Evropští vědci ale vědí, že jejich ekonomické možnosti jsou omezené, při nezdaru prostě těžko dostanou peníze na zopakování programu." více