Biologie , Chemie , Člověk , Medicína , Neživá příroda | 17.08.2008
Jak může nějaký protein tak dlouho vydržet mimo živý organismus a ve volném prostředí nezdenaturovat, neztratit biologickou aktivitu...? více
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 11.08.2008
To, že čistý vzduch může být jedním ze spoluviníků globálního oteplování, jsme již na Science Worldu psali. Jako mechanismus se uplatňoval vliv mechanických nečistot v ovzduší na tvorbu mraků. Teď se ukazují další paradoxní výhody smogu. více
Chemie , Neživá příroda | 22.07.2008
Za první světové války by Německo velmi rychle vykrvácelo po britské námořní blokádě kvůli nedostatku hnojiv a střelného prachu, v roce 1909 byla ovšem objevena prakticky použitelná syntéza amoniaku. Tento objev Německu umožnil produkovat ve velkém amoniak/dusičnany a obejít se bez chilského ledku. více
Astronomie , Biologie , Chemie , Neživá příroda | 18.07.2008
Rozložení jílových materiálů naznačuje, že voda zde přetrvávala minimálně po tisíciletí, ale možná i miliony let. Řeky zde tekly dostatečně dlouho na to, aby se v místech jejich ústí do jezer stihly začít vytvářet delty. více
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 17.07.2008
Diamantový film má oproti křemíkovému některé výhodné vlastnosti, například větší stabilitu za vysokých teplot. Proto po polovodivých diamantech existuje stále větší poptávka. Na opačné straně vah je samozřejmě cena. více
Astronomie , Biologie , Chemie , Neživá příroda | 15.06.2008
To, že meteority a komety obsahují organické látky, je věcí dobře známou – nakonec právě tímto způsobem se možná tyto sloučeniny dostaly i na Zemi. Nicméně objevit v meteoritickém materiálu nukleotidy, to by byla novinka. více
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 09.06.2008
Papírem budoucnosti nemusí být jen ten elektronický. Z obyčejné celuózy teď technologové Švédského královského technického ústavu ve Stockholmu připravili materiál, který je pevnější než lité železo. více
Astronomie , Biologie , Chemie , Neživá příroda | 02.06.2008
Problémem marsovských řek a mělkých moří byly podle nových zjištění i v nejlepší době Rudé planety soli. I před 4-3,5 miliardami let šlo spíše o hustý a kalný slaný lák - takové výsledky alespoň vyplývají z analýzy tehdejších marsovských hornin, především usazenin síranu hořečnatého... více
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 20.05.2008
Vesmír je dnes vody poměrně plný, najdeme ji na planetách, kometách i mezihvězdných mračnech. Kde se ale voda vzala? více