Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 06.03.2008
Pokud mezi zlatými drátky uvězníme kyslík, může se zlato stát magnetem. V jiném experimentu se pyramida atomů ze zlata vratně srovnala do dvojrozměrné struktury. více
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 03.03.2008
Jako kondenzační jádra fungují proteiny na povrchu buněk. Například proteiny bakterie Pseudomonas syringae se z hlediska okolních molekul vody tváří svým geometrickým uspořádáním jako krystalek ledu, takže na sebe vodu přímo nabalují. více
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 29.02.2008
V posledních letech vědci detekovali několik slabých zemětřesení i v klidných končinách Evropy – Německu, Francii a Švýcarsku. Stále šlo o poměrně malé otřesy, takže je zaznamenaly jen seismografy, nikoliv lidé. Zajímavé ale bylo, že k těmto minizemětřesením docházelo po prudkých lijácích. více
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 04.02.2008
DNA, do níž jsou vloženy dvě nové báze, je i nadále replikována stávajícími enzymy. Speciální DNA by se mohla používat jako značka, přičemž by nás nemátla kontaminace „běžnou“ DNA. Výhledově se zde otevírají možnosti pro genetické inženýrství. více
Chemie , Člověk , Medicína , Neživá příroda | 30.01.2008
Ochranný účinek měly nanotrubičky šířky zhruba vlákna DNA, které byly potaženy běžně používanými antioxidanty (BHA, BHT) a jejich deriváty. Lék fungoval na principu vychytávání volných radikálů. více
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 29.01.2008
To, že se dvě komplementární vlákna DNA spletou do dvojšroubovice, je věcí notoricky známou. Nový pokus ale ukazuje, že tím to nemusí končit. K sobě se váží i stejné dvoušroubovice, takže DNA se nějak dokáže „poznat“ i na této úrovni. více
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 22.01.2008
Pokud bychom dokázali připravovat kapaliny, jejichž některé vlastnosti by se blížily vodě, mělo by to nesporně i technologické využití... více
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 14.01.2008
V první fázi vývoje, dokud v atmosféře Země nebyl přítomen kyslík, se železo vyskytovalo především ve formě rozpustných železnatých iontů. Jakmile se prostředí stalo oxidačním, vysráželo se železo jako víceméně nerozpustný oxid železitý. Jak tento pohled doplnit? více
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 07.01.2008
Podobně jako u uhlíkových nanotrubiček si lze i u jejich sourozenců z bóru lze různě hrát s elektrickou vodivostí. Širší trubičky jsou vodivé, zatímco ty s menším průměrem fungují jako polovodiče... více