Chemie
Diamant přišel o své prvenství
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 05.02.2007
Titaničitan barnatý namíchaný s roztaveným cínem vytvoří slitinu tvrdší než diamant. více
Uhlíkový cyklus a termoregulace nejsou jen záležitostí života
Biologie , Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 26.01.2007
Aneb jak se stalo, že když Země jednou zmrzla, tak bílá koule odrážející teplo zase vůbec rozmrzla? Co s tím má do činění poloha kontinentů a sopky? více
Byla Venuše kdysi podobnější Zemi?
Astronomie , Biologie , Chemie , Neživá příroda | 23.01.2007
Zatímco dnes na Venuši panuje teplota okolo 470 stupňů C, v minulosti to mohlo být až o 400 stupňů méně. Před více než 4 miliardami let byla Venuše určitě také bombardována meteority a kometami, které sem přinesly vodu... více
Nanokrychle z oxidu křemičitého
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 09.01.2007
Stein nejprve připravil příslušnou „mřížku“ ve větších rozměrech a pak se mu ji podařilo rozbít na požadované malé krychličky. Jako forma pro oxid křemičitý posloužil polymethylakrylát, který pak byl odstraněn zahřátím. Přitom byla odstraněna také smáčivá kapalina... více
Boj s námrazou automobilových skel
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 29.12.2006
Nanotrubičky by se na sklo měly nanášet rozpuštěné v průhledném bezbarvém laku. Půjde o vodivou formu uhlíku, která by po zaschnutí vytvořila na skle kompaktní vodivou vrstvu. více
Jak vznikají zlaté žíly?
Chemie , Neživá příroda | 21.12.2006
Přibližně polovina zlatých ložisek, která známe, vznikla tak, že horká voda pod vysokým tlakem protékala horninou. Dosud ale nebylo jasné, jaká by k tomuto procesu měla být koncentrace zlata ve vodě a jak rychle tento děj probíhá. více
Fixace dusíku může být stará 3,5 miliardy let
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 19.12.2006
Už první organismy žijící kolem podmořských horkých pramenů potřebovaly nějak získávat dusík. Dnešní archebakterie zvládnou tento proces i ve vodě horké 92 stupňů C. více
(Pre)kambrická exploze a vodík skladovaný s etylénem
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 15.12.2006
Start bohatého mnohobuněčného života v (pre)kambriu mohl souviset s koncem zalednění vzrůstem obsahu kyslíku v tehdejších oceánech. Nová metoda účinného skladování vodíku by mohla kombinovat použití titanu a etylénu. více
Jak skládačkám z DNA vdechnout život
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 12.12.2006
Díky tomu, že komplementární vlákna (respektive komplementární části vláken) nukleové kyseliny k sobě lnou, je možné z DNA připravit de facto libovolný 2D nebo 3D tvar. Pokud jsou k DNA navíc přichyceny jiné látky, získáme tímhle způsobem nanotechnologické „prsty“, které nám umožní velmi jemnou manipulaci. více
