Chemie

Linky: suprapevnost – těžký led – virus jako kamera

Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda | 09.02.2004

Suprapevnost - hélium opět předvedlo, co za nízkých teplot dokáže. Proti nádorům půjde snad použít hadronová terapie. Viry by mohly základem monitorovacího systému pracujícího na úrovni buňky. Podařilo se připravit zvláštní formu ledu, tropická letní vedra komplikují pěstování chmele. A nakonec několik novinek z oblasti biotechnologií: xenotrasplantace, chiméry a další. Následuje pravidelný pondělní přehled odkazů... více


Linky: suprapevnost – těžký led – virus jako kamera

Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda | 09.02.2004

Suprapevnost - hélium opět předvedlo, co za nízkých teplot dokáže. Proti nádorům půjde snad použít hadronová terapie. Viry by mohly základem monitorovacího systému pracujícího na úrovni buňky. Podařilo se připravit zvláštní formu ledu, tropická letní vedra komplikují pěstování chmele. A nakonec několik novinek z oblasti biotechnologií: xenotrasplantace, chiméry a další. Následuje pravidelný pondělní přehled odkazů... více


Chytrý prach ve službách lidstva

Chemie , Člověk , Ekonomika , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 29.01.2004

Představte si, že by bylo možné rozptýlit v nějakém prostoru stovky miniaturních senzorů, které by měřily teplotu, vlhkost nebo sílu či frekvenci vibrací. Takové senzory by umožnily sledovat práci výrobních linek, chování lidí v nějakém areálu nebo detailně kontrolovat prostředí ve skladech chemických látek. Uplatnění by mohly najít v soukromém i ve vojenském sektoru. Nejde o žádnou sci-fi -- na podobných zařízeních se již řadu let pracuje. více


O vzniku teplokrevnosti

Biologie , Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 26.01.2004

Společným předkem ptáků a savců byl bezpochyby studenokrevný plaz, teplokrevnost tedy na naší planetě vznikla minimálně dvakrát. Dinosaury teď pomineme a na následujících řádcích se budeme zabývat vznikem teplokrevnosti u savců. více



Jak se tvoří umělý chromozom?

Biologie , Chemie , Neživá příroda | 22.01.2004

Chromozom není pouhá sekvence písmene nukleové kyseliny. Řetězec DNA je zde totiž složitě navinut kolem bílkovin zvaných histony, na struktuře chromozomu se navíc podílejí i další bílkoviny. Vytvořit umělý chromozom je dosti obtížné, respektive téměř nemožné - nejlepší je nechat celý proces na samotné buňce. více


Pivo pod mikroskopem (3)

Biologie , Chemie , Člověk , Medicína , Neživá příroda , Psychologie | 20.01.2004

Jaké jsou příčiny kocoviny? Pouze vyšší alkoholy, nebo třeba i nikotin? Jak se kocovině vyhnout? Utopenec k pivu? Paralen před usnutím? Vyprošťovací ranní pivo nebo káva? Jak alkohol ovlivňuje kvalitu spánku? Hrozí v případě pití piva závislost? Má smysl dělit kultury či lidi podle toho, zda preferují pivo nebo víno? Skutečně pivo může za stejnojmenný "mozol"? více


Pivo pod mikroskopem (2)

Biologie , Chemie , Člověk , Medicína , Neživá příroda , Psychologie | 16.01.2004

Nakolik je zdravé pivo nealkoholické? Co všechno v pivu prospívá našemu zdaví? Jaký význam mají v pivu vitamíny a látky ovlivňující tvorbu volných radikálů? Liší se nějak zdravotní dopad desítky a dvanáctky, piva světlého či černého? více


Pivo pod mikroskopem (1)

Biologie , Chemie , Člověk , Medicína , Neživá příroda , Psychologie | 14.01.2004

Pracovním Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského odpovídá na naše otázky. Proč je pěnivý mok tak zdravý, jaká je optimální denní dávka, liší se účinek nějak podle pohlaví a tělesné hmotnosti? více


Nad lednovým VTM/Science: Dvojí zkáza největší lodi světa

Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Lingvistika , Neživá příroda | 12.01.2004

Koráb Vasa, svého času největší loď světa, se potopil roku 1628 hned při své premiéře, výjezdu ze stockholmského přístavu. Bezprostřední příčinou i bylo vypálení oslavné salvy; koráb se pak naklonil, otevřenými dělovými střílnami se do něj nahrnulo voda a všechno šlo ke dnu. Nyní plachetnici hrozí zkáza podruhé... více