Chemie , Člověk , Ekonomika , Fyzika , Lingvistika , Neživá příroda , Technologie | 28.12.2005
Jak nám v poslední době sugerují titulky v denním tisku, nanotechnologie jsou konečně realitou. Co bylo dříve považováno za fantazie praštěných vizionářů, se stává respektovaným průmyslovým odvětvím. Je to realita nebo marketingový slogan? více
Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 12.12.2005
Dobíjecí články DMFCs (Direct Methanol Fuel Cells) určené pro mobilní telefony by se měly na trhu objevit nejpozději v roce 2007. Nasazení palivových článků se u mobilní techniky ukazuje jako nezbytné, neboť již v příštím roce se na trhu objeví mobilní audiovizuální služby, které jsou extrémně náročné na dodávanou energii baterií (jde zejména o možnost příjmu terestrické digitální televize přímo na mobilech). více
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 12.12.2005
Kompetenční centrum platforem bude sloužit k hodnocení přínosů 64bitových systémů, virtualizace a vícejádrových platforem v oblasti výzkumu fyzikálních vlastností částic. více
Fyzika , Neživá příroda | 30.11.2005
Radiofarmaka představují skupinu speciálních léků na bázi radioaktivních chemických sloučenin, které nachází uplatnění při léčbě nádorových onemocnění. Výzkum na urychlovači by mohl přinést značný přínos také v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem. více
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 24.11.2005
Včera jsme se na Science Worldu dostali k zamyšlení nad tím, proč jsou matematické konstanty ve fyzikálních vzorcích řádově jednotkové. John Barrow zmiňuje, že tímto problémem za zabýval už Einstein, pokládal ho však za vedlejší v porovnání s konstantami "fyzikálními". A jaký pokus o odpověď předkládá Barrow? více
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 23.11.2005
Jak se liší pravé fyzikální konstanty od konstant nepravých, jak od těch matematických? Je jejich hodnota "logická", nebo empirická? Proč mají Pí nebo e rozměr v řádu jednotek? více
Fyzika , Neživá příroda | 15.11.2005
Podle názoru Johna Bella neexistuje v Everettově teorii žádná souvislost konkrétní přítomnosti s kteroukoliv konkrétní minulostí. Neexistují tudíž žádné trajektorie a konfigurace světa včetně nás se proměňuje naprosto nespojitě. Jak je potom možné, že nám připadá, že se svět mění poměrně plynule? Podle Bellova výkladu Everettových myšlenek vzniká tato spojitost díky našim vzpomínkám, které jsou jevy odehrávajícími se v přítomnosti. Bell tuto situaci přirovnává k jedné teorii stvoření vesmíru, která prohlašovala, že svět byl stvořen roku 4004 před naším letopočtem. více
Fyzika , Neživá příroda | 07.11.2005
Teorie je sice moc pěkná, je tu ale řada technických problémů, které je třeba vyřešit dříve, než bude možné použít tento mechanismus k vytvoření intenzivních paprsků laserového světla. Za běžné teploty je většina atomů v základním stavu. Musíme hledat způsob, jak do aktivního prostředí laseru načerpáme energii, abychom dokázali dostat většinu atomů do excitovaného stavu. Když je v excitovaném stavu více atomů než ve stavu základním, není to normální stav – této situaci se říká „populační inverze“. více
Biologie , Chemie , Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 07.11.2005
Nová technologie výroby nanovláken, kterou před rokem představila Technická univerzita v Liberci společně s firmou Elmarco, může pomoci při hrozící pandemii ptačí chřipky. Materiál má takovou strukturu, že dokáže zachytit mikroorganismy a částečně i viry, proto bude použit na výrobu ústních roušek. Technologie vyvinutá v Liberci umožňuje průmyslovou výrobu textilií tvořených vlákny o průměru 50 až 200 nanometrů. více