Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 17.08.2005
V roce 1981 publikoval Eric Drexler v časopise americké Národní akademie věd svůj první významný článek nazvaný Molekulární inženýrství: Úvod do vývoje a obecných možností molekulární manipulace. V té době už vešly mezi studenty MIT ve známost jeho semináře, které upoutávaly novými nápady a neotřelými myšlenkami. více
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 10.08.2005
Křemíkové tranzistory jsou výhodné z hlediska výroby, avšak v některých případech nejsou kvůli značnému přehřívání schopny pracovat ve frekvenčních pásmech okolo 60 GHz, tedy v oblasti, kde lze v budoucnu spoustu bezdrátových řešení aplikovat. Křemíkové produkty je proto nutné výrazně miniaturizovat, ale to je pro současný model výroby nevýhodné, anebo použít speciální látku, arsenid galia, jež je však velmi drahá. více
Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 05.08.2005
Často je spíš než malá velikost a výkon důležitější pořizovací cena - představte si, že by se daly levně vyrábět inteligentní cenovky, jízdenky nebo propagační materiály. Pro tyto aplikace je křemík zatím příliš drahý. Z uvedených důvodů se firmy snaží hledat alternativní materiály a technologie, jež by umožnily chrlit součástky, které budou možná velké a pomalejší, ale zato úžasně levné. více
Člověk , Ekonomika , Fyzika , Neživá příroda | 04.08.2005
Pro udržení současné úrovně nezávislosti na zahraničních energetických zdrojích a pro zajištění soběstačnosti v dodávkách elektřiny bude v ČR účelné vybudovat minimálně 1 novou jadernou elektrárnu. Tento názor dnes prezentovali odborníci z Ústavu jaderného výzkumu, a.s. (ÚJV) v Řeži u Prahy. Nová jaderná elektrárna v ČR již bude moci využít moderní jaderné reaktory III. generace. „Jaderná energetika znamená víc, než pouhou výrobu elektřiny. Může být motorem ženoucím vpřed nejenom domácí průmysl, ale i naši vědu, školství a celou ekonomiku.“ více
Fyzika , Neživá příroda | 28.07.2005
"Jeden můj přítel fyzik mi kdysi řekl, že ve smrti vidí útěchu, že už se nikdy nebude muset dívat do slovníku na smysl slova hermeneutika." více
Fyzika , Neživá příroda | 26.07.2005
Pokud filozofové nejsou schopni dát nějaký přesný nebo formální význam pojmům jako pravda nebo realita, pak o nich prostě hovoříme "naivně", přirozeným jazykem. Nejde pak ale o selhání vědy, leč o selhání filozofů, které vědce nemusí nijak zvlášť trápit. Vědecká teorie je reálná stejným způsobem jako kámen - a to alespoň provizorně stačí, alespoň podle nositele Nobelovy ceny za fyziku Stevena Weinberga. více
Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Lingvistika , Matematika , Medicína , Neživá příroda , Psychologie , Technologie | 13.07.2005
Jak vytvořit umělou buňku? Podaří se ze sekvence DNA oživit tasmánského vakovlka? V jaké hemisféře mozku se ukrývá naše duše? Má vesmír tvar dvanáctistěnu? Co vlastně víme o populárních "hobitech" z Flores? Jaké byly největší úspěchy starověké matematiky, jaké klimatické změny můžeme očekávat? Proč se geologické procesy na Zemi liší od dějů probíhajících na Marsu? Jak na sebe navzájem působí biosféra a pozemské oceány? Kudy vede cesta k umělé inteligenci a jak se lidé liší od strojů? Jak naučit počítače rozumět lidskému jazyku? Kdy dojde k rozšíření neuroimplantátů? více
Fyzika , Neživá příroda | 09.07.2005
Komiksová nabídka nakladatelství Portál se v Mezinárodním roce fyziky rozrostla o titul věnovaný Albertu Einsteinovi. více
Fyzika , Neživá příroda | 28.06.2005
Historie jaderných věd se u nás začala psát již v roce 1898, kdy manželé Curieovi objevili v jáchymovské uranové rudě polonium a radium. V první polovině 20. století vývoj pokračoval vznikem např. Státního radiologického ústavu (1919) či Ústavu pro atomovou fyziku fyziky (1948), skutečný rozmach ale nastal v roce 1955. Vznikla u nás Komise pro atomovou energii a byl založen Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. více