Fyzika
Ještě jednou o čtvrtém skupenství vody
Astronomie , Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 04.04.2005
Zatímco Země je se svou oblohou a oceánem "modrou planetou", nově objevená exotická voda má žlutě světélkovat. Její ionizovaná podoba z ní také dělá dobrý vodič elektřiny a tvrdostí se blíží železu. Pokud skutečně existuje, ve sluneční soustavě by jí nakonec mohlo být i celkově více než vody obyčejné. více
Optická luminiscence a archeologický výzkum ve tmě
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 30.03.2005
Metoda opticky stimulované luminiscence je jedním ze způsobů, kterými se určuje stáří archeologických nálezů. Neodborníka zaujme především speciální průvodní rys, který v tomto případě provází odběr vzorků: Na odkrývaný materiál nesmí při jeho vyzvednutí z geologické vrstvy dopadnout ani paprsek denního světla... více
Malá hádanka: Unese víc skupina, nebo jednotlivec?
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 28.03.2005
Nájezdní mravenci druhu Eciton burchelli často narazí na kořist, se kterou jednotlivec nepohne. Mravenci mají v zásadě dvě možnosti. Příliš těžký předmět může buď nést skupina mravenců, nebo se ho mohou pokusit naporcovat a přenášet pak jednotlivé kusy. Co je výhodnější? více
Pohyb desek na Marsu, Měsíci a Venuši
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 23.03.2005
Teorie rozpínání Země zpochybňuje existenci deskové tektoniky. Gravitační konstanta na povrchu Země není v geologickém měřítku vůbec konstantní. Všechny obloukovité struktury viditelné na povrchu Země jsou někdejší stopy dopadu planetek či komet – tedy okraji starých impaktových kráterů. Má to platit o Aleutském souostroví stejně jako o Českém masivu. více
Úspěchy antické technologie (2): Vojenství
Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 09.03.2005
Armáda odedávna upřednostňovaly fungující technologie před dokonalými teoriemi. Vojenství tak bylo jedním z faktorů, které vědu odedávna táhlo k praktickým aplikacím. Staří Řekové znali velké množství různých válečných strojů. Ktésibios sestrojil pneumatický samostříl, Archimédes vylepšil válečné stroje tím, že se mu podařilo zvětšit jejich rozměry a jejich sílu díky přidání páky. více
Úspěchy antické technologie (1): Mechanika
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 08.03.2005
Starověká věda bývá často označována za netechnologickou a nepraktickou. Není to ovšem tak docela pravda. Třeba Heróna z Alexandrie bychom mohli klidně pokládat za objevitele robotiky. Zvlášť si oblíbil různá uměle poháněná loutková divadla. Využil spojení více kladek o nestejném průměru, díky čemuž jeho postavy dokázaly měnit rychlost pohybu. Herón sestrojil několik zařízení, která využívala vodní pohon; jeho umělí ptáci nejenom mávali křídly a otvírali zobáky, ale díky současnému pohybu vzduchu píšťalou také zpívali. více
Kosmologické perličky (3): Exotická kosmická struna
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 04.03.2005
Buď před sebou máme dvě různé galaxie, které jsou shodou mnoha náhod úplně stejné, nebo jde o efekt gravitační čočky způsobený kosmickou strunou. Pokud se pozorování potvrdí, půjde asi o vůbec nejexotičtější kosmické objekty, které dosud známe. více
Kosmologické perličky (2); Antropický princip v teorii superstrun
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 02.03.2005
Obhájci antropického principu staví své argumenty na velkém množství řešení teorie strun - to jsou ony různé vesmíry. Množině možných vesmírů v teorii strun se začalo přezdívat "krajina" (anglicky landscape). více
Kosmologické perličky (1): Skrytá hmota a novinky ve studiu černých děr
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 01.03.2005
Dnes se zdá celkem jasné, že část skryté hmoty musí pocházet z velkého množství určité nové, dosud neobjevené elementární částice. Konkrétní modely v teorii superstrun i v jiných náhledech předkládají řadu kandidátů, o jakou částici jde. více
