Fyzika , Neživá příroda | 17.02.2005
Čínský energetický gigant Huaneng oznámil záměr vybudovat do roku 2010 vysoko-teplotní reaktor PBMR. Pokud se záměr podaří, stane se 195 megawattová elektrárna v provincii Shandong prvním PBMR reaktorem v komerčním provozu. více
Člověk , Fyzika , Matematika , Neživá příroda , Psychologie | 15.02.2005
Představme si, že jsme molekulou vřící vody. Určitě bychom mohli pochopit fyzikální zákonitosti srážek s ostatními molekulami. Svou trajektorii v nádobě nebo to, zda se vypaříme, bychom však nemohli předpovědět ani na několik kroků dopředu. Přesto, že jsou fyzikální zákonitosti jasné, neexistuje taková matematika... více
Biologie , Člověk , Fyzika , Historie , Matematika , Neživá příroda | 10.02.2005
Věda sice popisuje změny, které probíhají ve vnějším světě, přistupuje k nim však poněkud zvláštním způsobem - především se snaží najít veličinu, které se příslušná změna nebude týkat. Proto máme všemožné zákony zachování - jinak řečeno, zajímáme se o věčné entity, "invarianty". více
Fyzika , Neživá příroda | 09.02.2005
Podmínky v urychlovači částic napodobují v mikroskopickém měřítku ty podmínky, které panovaly první mikrosekundu po velkém třesku, kdy byla veškerá hmota ve vesmíru stlačena do podoby takzvané kvarkové-gluonové plazmy. Někteří fyzikové se ptají, zda by tyto experimenty nemohly vést k daleko horším koncům než jen k rozbití několika atomů – zda by nemohly zničit Zemi, či dokonce celý vesmír. více
Fyzika , Neživá příroda | 07.02.2005
Jak by ovšem mohlo docházet k hladkému přechodu z falešného vakua do pravého? To bylo jádro celého problému, který se Linde rozhodl rozlousknout. Po neobyčejně náročné práci narazil v létě roku 1981 na řešení. Zjednodušeně řečeno spočívalo v představě, že falešné vakuum je plošina vysoké energie, která se na obou stranách lehce svažuje do stavu pravého vakua. Výsledkem je hladké, stejnoměrné multiverzum, podobné spíše želé než shluku bublin. více
Fyzika , Neživá příroda | 03.02.2005
Existence hydrosféry podle jednoho pohledu výrazně souvisejí s pohybem pevninských desek. Jak ale konkrétně ovlivňuje voda tyto procesy? více
Astronomie , Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 01.02.2005
Médii proběhla v roce 2003 informace o novém modelu vesmíru, který by měl být uzavřený a mít tvar dvanáctistěnu. Představa těchto do sebe uzavřených vesmírů se odvolává především na rozbor nehomogenit teploty reliktního záření. Nakolik je tento objev všeobecně přijímán? více
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 01.02.2005
Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a profesor University of Nottngham ve Velké Británii je jedním ze čtyřčlenného mezinárodního týmu fyziků, který oznámil pozorovaní spinového Hallova jevu. Tento fyzikální objev, učiněný v polovodičovém čipu s několik nanometrů tenkou vodivou vrstvou, otevírá v mikroelektronice novou a velmi atraktivní možnost zmagnetovat polovodič pomocí elektrického napětí. více
Chemie , Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda | 26.01.2005
V knize Darwinovy ceny jsem kromě řady známých historek kolujících internetem narazil i na jednu záhadu - kloktání kapalného dusíku a koupel v roztaveném olovu. více