Fyzika
Rozpad kaonu: Když čas běží jen jedním směrem
Fyzika , Neživá příroda | 26.02.2003
Moderní fyzika je lehce rozklížená podle náhledu na plynutí času. Zatímco kvantová a relativistická fyzika s trochou nadsázky čas vůbec neberou na vědomí, termodynamika je růstem entropie a nevratnými ději naopak posedlá. Přesto však v kvantovém světě existují i jednosměrné děje. Zatím jediným případem tohoto druhu (tedy proces, kdy je ve světě mikročástic narušena časová symetrie) je tzv. rozpad kaonu s dlouhou dobou života. Cronin a Fitch obdrželi za tento pokus Nobelovu cenu za fyziku za rok 1980. více
Obraz vesmíru v plenkách: Čas zrodu prvních hvězd
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 19.02.2003
Dosud nejostřejší obraz velmi ranného vesmíru pořízený v mikrovlnné části spektra přispěl k výraznému zpřesnění stáří kosmu, jeho složení či doby objevu prvních hvězd ve vesmíru. Přinesl také nové důkazy hovořící ve prospěch teorie Velkého třesku a koncepce inflace. více
S Lubošem Motlem potřetí: O inflaci a entropii velkého třesku
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 17.02.2003
Úvodní varování Pavel Houser: Po dvou vcelku pochopitelných Lubošových komentářích tentokrát následuje text pro otrlé :-).... Podle standardniho modelu velkeho tresku bez inflace trva vesmir konecnou dobu, a to tak, ze kdyz se z nejakeho bodu X (udalosti) v minulosti podivate na vsechny udalosti, ktere mohly danou udalost X ovlivnit (nejvyse rychlosti svetla), nakonec dojdete k tomu, ze pouze nektere oblasti prostoru v case t=0 (velky tresk) mohly danou udalost ovlivnit. více
Luboš Motl podruhé: Struny a kosmologie
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 14.02.2003
V poslednich asi tak dvou letech tvori zkoumani kosmologickych aspektu teorie strun; zkoumani de Sitterova prostoru podle teorie strun a jeho kauzalnich aspektu; vyrusovani kosmologicke konstanty; zaclenovani inflacni teorie do teorie strun; studium casove zavislych pozadi v teorii strun; zkoumani, ktery druh singularit (a take uzavrenych casovych smycek) je fyzikalne povolen podle teorie strun; role tachyonu a jeho fluktuaci pro popis inflace... více
O kosmologii s Lubošem Motlem
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 13.02.2003
Jakkoliv si můžeme stěžovat na nedostatek kvalitní česky psané populárně-vědecké literatury, knih o kosmologii zatím vychází dost. V řadě Kolumbus v Mladé frontě se v porevolučních časech setkáváme s Hawkingem, Grygarem, Penrosem, Barrowem či Greenem, v Dokořán vyšel Náš neobyčejný vesmír a Cestování časem v Einsteinově vesmíru. Jak si v nabídce vybrat? více
Čip pro sledování neuronů
Biologie , Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 13.02.2003
Vývojáři ze společnosti Infineon Technologies a z Ústavu Maxe Plancka oznámili, že se jim podařilo zkonstruovat nový čip schopný snímat elektrický signál vysílaný živými nervovými buňkami. více
Karanténa: Román o kolapsu vlnové funkce
Člověk , Fyzika , Neživá příroda , Psychologie , Technologie | 13.02.2003
Kdy a jak vlastně dojde ke kolapsu vlnové funkce? Tímto problémem jsme se na Science Worldu již několikrát zabývali, pojďme se nyní podívat, jakou odpověď dává australský matematik a autor sci-fi Greg Egan ve své knize Karanténa. více
Diamantové čipy: Svět podle Neala Stephensona?
Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 11.02.2003
řemíkové čipy jsou masově rozšířené a velmi levné, mají však některá omezení. S rozvojem polovodičových technologií se křemík zvolna posouvá na hranici svých fyzikálních možností. Pokud vše dobře půjde, mohl by ho v relativně blízké budoucnosti nahradit diamant. více
Linky: Safíry – ropa v jeskyních – nejčernější čerň
Astronomie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Medicína , Neživá příroda | 11.02.2003
Vše o safírech, archeologický park ve Věstonicích, nejčernější barva na světě, USA investují do vývoje vodíkové energetiky, ropa se uplatňuje při vzniku jeskyní, Comlumbia se mohla s něčím během svého letu srazit, kmenové buňky se uplatní při "opravě" lidského srdce... Další série odkazů. více
