Fyzika
Náš neobyčejný vesmír: Kosmologie trochu jinak
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 10.02.2003
Knih o kosmologii vychází i na malém českém trhu poměrně dost. Nakladatelství Dokořán vydalo po "Cestování časem v Einsteinově vesmíru" další titul, "Náš neobyčejný vesmír" Martina Resse. Čím je toto dílo jedinečné a v čem se naopak jedná o opakování stále stejné písničky? více
Analogový a digitální svět
Biologie , Člověk , Fyzika , Matematika , Neživá příroda , Psychologie , Technologie | 10.02.2003
Uplatní se v budoucnu kvantové počítače? Budeme moci tento vývoj chápat jako návrat k analogovým výpočetním systémům? Složitá otázka, protiklad analogového a digitálního principu se ovšem přitom netýká pouze počítačů umělých. Pokud třeba chápeme jako počítače i živé organismy, jedná se o stroje analogové nebo digitální? A co ty směry moderní fyziky a matematiky, které chápou jako počítač celý vesmír? Následuje několik - dopředu upozorňuji - lehce nesouvislých postřehů a námětů k přemýšlení. více
Záhady a paradoxy kvantové mechaniky
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 07.02.2003
Roger Penrose uvádí, že obtížně pochopitelné úseky kvantové mechaniky neboli "tajemna" jsou dvojího druhu. Sám je označuje jako tajemna Z a tajemna X (neboli Záhady a paradoXy). S tajemny typu Z se prostě budeme muset naučit žít protože experimenty jednoznačně ukazují, že svět se takto chová. Do této kategorie jevů patří např. vlnově-částicový dualismus či nelokální efekty typu EPR paradoxu. Tajemna X jsou podle Penroseho ovšem dokladem vnitřního rozporu, který provází současnou kvantovou teorii. více
Zaostřeno na fullereny: Nejblíže v praktickému využití mají molekulární tranzistory
Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 07.02.2003
Přibližně před rokem se ve vědecké rubrice Computerworldu objevil první článek popisující fullereny - uhlíkaté molekuly, které se mohou uplatnit jako nekovové magnety, supravodiče či komponenty pro molekulární elektroniku. Kam se technologie související s fullereny posunuly za poslední rok? Přinášíme rozhovor s profesorem Zdeňkem Slaninou, který se fullereny začal zabývat již v 70. letech. více
Linky: Mikrovlnné zbraně – malárie – zlato v oceánech – evoluce vesmírů
Astronomie , Člověk , Fyzika , Historie , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 06.02.2003
Jak se znalosti o plazmidech mohou uplatnit při léčbě malárie? Mohou vesmíry podléhat evoluci - a jak to souvisí s černými děrami? Možná se chystá premiéra mikrovlnných zbraní - na jakých základech tato technologie vůbec funguje? Na dnech oceánů leží zlato, vysedávání u počítače způsobilo smrt, jak dostat třírozměrný zemský povrch na dvojrozměrnou mapu? Následuje další várka odkazů... více
Legendy a mýty o kvantové kryptografii
Fyzika , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 06.02.2003
Kvantová kryptografie: Jeden z pojmů, které působí téměř jako zaklínadlo. Následující článek představuje pokus vysvětlit, jak celá technologie ve skutečnosti funguje. více
Perlička: Jak funguje Misnerův vesmír?
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 03.02.2003
Misnerův vesmír je model globální geometrie, ve kterém je svět srolován jako válec. Lze si ho představit i jako sál ohraničený přední a zadní stěnou, přičemž obě stěny jsou ve skutečnosti totožné. Zajímavé je, že v takovém vesmíru by mělo být možné cestování časem a překonání rychlosti světla. více
Linky: Původ Měsíce – Čtyřkřídlí dinosauři – První pohřby – Golfský proud – Mikrovlna na knihy
Biologie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 29.01.2003
Máme před sebou pravidelnou sbírku odkazů: Zamyslíme se nad tím, jak dýchá hmyz. Jak si máme představovat mořské proudy a jejich "tok" okolním oceánem? Měli předkové ptáků původně čtyři křídla? Je možné sušit knihy v mikrovlnné troubě? Podařilo se najít dosud nejstarší známé doklady pohřbívání? více
Komplementarita vláken: Kdy DNA drží při sobě?
Biologie , Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 29.01.2003
DNA čipy, DNA počítače a konec konců i genetický kód jsou založeny na tom, že vedle sebe vydrží řetězce DNA složené z komplementárních bází a deoxyribonukleová kyselina diky tomu vytvoří dvojvláknovou strukturu. Jak moc přesná musí být tato komplementarita? více
