Fyzika
Nejen radiokarbon: O racemátech a paleomagnetismu v datování pravěku
Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 25.11.2002
Nejznámějším způsobem, jak určovat stáří archeologických nálezů, je samozřejmě radiokarbonová metoda. Na Science Worldu jsme již několikrát popisovali i metody další, především dendrochronologii (datování z letokruhů stromů), termoluminiscenci (způsob datování stáří keramiky "od posledního vypálení") a metodu kalium-argonovou. Jenomže to ještě zdaleka není všechno. více
Vědci pořídili momentku z chemického mládí galaxie
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 20.11.2002
Mléčná dráha, galaktický domov našeho Slunce, vznikla zhruba miliardu let po velkém třesku z obrovského oblaku prvotního plynu. Po chemické stránce šlo téměř výlučně o vodík a helium v poměru zhruba tři ku jedné, jen s malými příměsemi deuteria a lithia. Dnes, po dvanácti až třinácti miliardách let své další evoluce, vesmír obsahuje zhruba dvě procenta ostatních přirozeně se vyskytujících těžších prvků periodické tabulky, jedná se však již o produkt jaderných reakcí, jež probíhaly ve středech dávných hvězd. více
Linky: Potkani – snímky Etny – budoucí plány NASA – Druhý termodynamický zákon – Leonidy…
Astronomie , Biologie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 18.11.2002
Podíváme se na platnost druhého zákona termodynamiky a vztah problému k nanotechnologiím, dojde na budoucnost raketoplánů, ve vysokohorském chilském jezeře budeme hledat odpověď na otázku marťanského života, zkusíme nějak blíže určit obřího ptáka pozorovaného na Aljašce... Následuje dosti vydatná porce odkazů na další vědecké servery. více
Linky: Mamut z velbloudí srsti – Temná energie – Hvězdy první generace – Čínská zeď
Astronomie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 13.11.2002
Objeveny byla zřejmě hvězda složená pouze z vodíku a hélia a pocházející až z počátků vesmíru, kromě temné hmoty by mohla existovat i temná energie, raketoplán Endeavour neodstartoval, byl údajně identifikován nejstarší úsek Velké čínské zdi a taktéž se podíváme na proces rekonstrukce pravěkých živočichů... více
Perlička: Ohlédnutí do doby plynové
Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 11.11.2002
Prohlídka Plynárenského muzea v pražské Michli ukáže zajímavou skutečnost: Téměř všechny současné elektrospotřebiče existovaly i ve variantě na plyn. Podobně jako doba kamenná předcházela bronzové, před vládou elektřiny zase trvala éra plynu. Plynová lampička mohla tehdy osvětlovat třeba i noční cestu cyklisty. více
Jak přesně funguje radiokarbonová metoda?
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 08.11.2002
Chystáme se na Science Worldu přinést rozsáhlejší materiál o metodách používaných k datování paleontologických a archeologických nálezů. Jako první přinášíme přehled metody nejznámější, tedy radiokarbonové. Následuje pojednání, které jsme se svolením redakce převzali z diskusních boardů serveru Archaeologica (http://www.archaeologica.cz). více
Heisenberg a gen pro svobodnou vůli
Biologie , Člověk , Fyzika , Neživá příroda , Psychologie | 07.11.2002
Laplaceovský determinismus byl na subatomární úrovni překonán kvantovou fyzikou. Pokud uvažujeme v logice determinismus versus svobodná vůle, je pro nás ale vývoj na poli fyziky relevantní? (V dalším článku se dostaneme spíše na úroveň genetiky) více
Dominový čip: Nanotechnologie od IBM z oxidu uhelnatého
Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 07.11.2002
Výzkumníci firmy IBM učinili první krok ke zcela nové koncepci procesorů. Pokud jejich princip „molekulárních kaskád“ najde uplatnění v praxi, budou se během 10 až 15 let logické prvky na čipech měřit v nanometrech. Současné polovodičové procesory jsou založeny na „přesouvání“ elektronů pevnou látkou. Nový princip oproti tomu přesouvá z jednoho místa na druhé celé molekuly. více
Černá díra v srdci Galaxie
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 06.11.2002
O přítomnosti obří černé díry v jádře naší Galaxie spekulují vědci už dlouhou dobu. Nyní ale získali pro její existenci i velmi přesvědčivé důkazy. Díky vynikající rozlišovací schopnosti 8,2m dalekohledu observatoře Paranal byli schopni sledovat pohyb jednotlivých hvězd v těsné blízkosti galaktického centra a na základě toho poté určit charakteristiky této oblasti. více
