Matematika
Perlička: Cesta od skotu ke kosti
Člověk , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda | 28.12.2005
Na počátku máme slovo SKOT, na konci slovo KOST. Zadání je klasické, musíme se dostat od začátku do cíle - přes existující slova - tak, abychom v každém kroku změnili jen jedno písmenko. Proč se na naší cestě musí nutně vyskytnout slovo se dvěma samohláskami? více
Jak počítáme: Kardinalita versus ordinalita
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda | 16.12.2005
Velký polský matematik Waclaw Sierpinski měl obavy, že během cesty ztratil jedno zavazadlo. „Ne, můj milý," řekla mu jeho žena. „Všech šest kusů je tady.“ „Ale to nemůže být pravda," odpověděl Sierpinski, „několikrát jsem je přece počítal: nula, jeden, dva, tři, čtyři, pět.“... Diskuse o tom, zda nové století začíná rokem 00 nebo 01, se pravidelně opakuje každých sto let. Kdyby středověcí mniši znali nulu, tyto problémy bychom neměli. více
Jak se Řekové svářili s nulou a nekonečnem
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda | 06.12.2005
Spolu s přijetím Aristotelových argumentů byli tedy Řekové nuceni odmítnout nulu, prázdnotu i nekonečno. Byl tu však jeden háček. Ohlédněme se proti proudu času. Jednotlivé události se odehrávají v průběhu dějin, ale neexistuje-li taková věc jako nekonečnost, nemůže být ani nekonečně mnoho těchto událostí. Něco muselo být na úplném počátku, logicky samotný vznik světa. Ale co bylo před tím? Prázdnota? Tu přece Aristoteles nepřipouští. Není-li ale počátek, musel vesmír existovat neustále (a tedy nekonečně dlouho). Musí tedy být buď nekonečno, nebo nula, svět bez existence alespoň jednoho nedává smysl. více
Henri Poincaré a jeho domněnka
Člověk , Matematika , Neživá příroda , Psychologie | 01.12.2005
Poincaré zachovával přísnou denní rutinu. Matematickým výzkumem se zabýval od 10 do 12 dopoledne a potom znovu od 17 do 19 hodin večer. Později večer občas četl nějaký časopisecký článek, který ho zajímal, ale jinak se jakékoli seriózní matematické práci po večerech vyhýbal. Věřil, že matematicky vytrénovaný mozek přemýšlí v takovém případě nad problémy i podvědomě během spánku, a proto dělal vše, co bylo v jeho silách, aby si vždy zajistil nerušený noční odpočinek. více
Perlička: Monochromatické partie
Matematika , Neživá příroda | 30.11.2005
Monochromatická partie je takovou šachovou partií, při které kameny mohou tahat pouze na pole stejné barvy, z jakého vyšly. Jezdci se třeba následkem toho nemohou ze svého výchozího postavení vůbec pohnout a pouze trpně čekají, zda je protivník nesebere. Je jasné, že takhle výstřední šachy se prakticky vůbec nehrají, slouží pouze jako kuriozita pro luštění úloh. Podívejme se, jak kombinuje monochromatické šachy a retrográdní analýzu náš starý známý Raymond Smullyan v půvabné knize Šachové záhady Sherlocka Holmese. více
Proč jsou matematické konstanty ve fyzikálních vzorcích blízké jedné?
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 24.11.2005
Včera jsme se na Science Worldu dostali k zamyšlení nad tím, proč jsou matematické konstanty ve fyzikálních vzorcích řádově jednotkové. John Barrow zmiňuje, že tímto problémem za zabýval už Einstein, pokládal ho však za vedlejší v porovnání s konstantami "fyzikálními". A jaký pokus o odpověď předkládá Barrow? více
Einstein a John Barrow o fyzikálních konstantách
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 23.11.2005
Jak se liší pravé fyzikální konstanty od konstant nepravých, jak od těch matematických? Je jejich hodnota "logická", nebo empirická? Proč mají Pí nebo e rozměr v řádu jednotek? více
Proč je tak těžké porozumět největším matematickým problémům?
Člověk , Matematika , Neživá příroda , Psychologie | 22.11.2005
Matematik patří ke stejnému živočišnému druhu jako my všichni. Všechny problémy tisíciletí jsou samozřejmě lidské mysli dostupné. Koncepce, které obsahují, a struktury, se kterými pracují, nejsou zas až tak neproniknutelně obtížné, spíše jsou jen velice vzdálené -- podobně, jako by připadala starověkým Řekům nepochopitelná a vzdálená myšlenka komplexních čísel nebo neeukleidovských geometrií. Dnes, když jsme si na tyto pojmy zvykli, je nám jasné, že vlastně přirozeně vycházejí z materiálu, který Řekové považovali za běžnou matematiku. Takže možná nejlepší způsob je považovat sedm největších problémů současné matematiky za běžnou matematiku pětadvacátého století. více
Rozšifruje svět dnešní šifry?
Člověk , Ekonomika , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 15.11.2005
V dnešní době jsou převážně používány americké šifrovací algoritmy DES, 3DES a jejich nástupce AES. Nedávno však organizace IETF přijala za standardy další šifrovací algoritmy z Dálného východu. více
