Matematika
Algoritmy mimo vypočitatelnost
Matematika , Neživá příroda , Technologie | 03.08.2005
Více než půl století staré chápání algoritmu je možná zbytečně úzké a pro některé účely by bylo vhodné definici rozšířit. I úlohy, které nejsou na Turingově stroji řešitelné, se totiž z hlediska své složitosti mohou lišit; rozšířená definice algoritmu by proto měla umožnit jemnější diferenciaci i v těchto oblastech. Fakt, že nic silnějšího než Turingův stroj nelze podle klasických představ ve fyzickém světě realizovat, přitom není rozhodující. Yuri Gurevich, který s rozšířenou definicí algoritmu přišel, se po emigraci ze SSSR se usadil v USA a nakonec zakotvil ve společnosti Microsoft; v Redmondu nyní působí na pozici vědeckého pracovníka. více
Nad knihou: Kapitoly z analytické filosofie
Člověk , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda | 01.08.2005
Na otázku po existenci obecnin analytický filozof odpoví nějak takto: Pokud "existencí" rozumíme nějaké místo v časoprostoru, pak univerzálie jistě neexistují. Míníme-li existencí cokoliv, o čem můžeme mluvit a připisovat tomu vlastnosti, pak obecniny naproti tomu jistě existují. Podle tomu, jak rozumíme "existenci", je odpověď v jednom případě kladná, ve druhém záporná, v obou však triviální. Má-li být celá otázka nějak zajímavá, musí ten, kdo ji zadává, nejprve nějak redefinovat, co vlastně míní pod slovem "existovat". více
Úloha: retrográdní analýza šachové pozice
Matematika , Neživá příroda | 27.07.2005
Na jakém poli vzal černý bílou dámu? Po nějaké době se na Science Worldu vracíme k logickým hříčkám nějak spojeným s šachami. Žádný strach - vystačíte se základní znalostí pravidel a ochotou trochu namáhat mozek. více
Matematika jako kulturní a společenský fenomén?
Matematika , Neživá příroda | 21.07.2005
Z hlediska fyzika je matematika prostě nástrojem pro popis fyzikální reality. Někteří matematikové se domnívají, že popisuje jakýsi věčný, platónský svět idejí. A ještě jiní teoretici by rádi matematiku chápali prostě jako společenský a kulturní fenomén. více
Než přijde vakovlk – dialogy o současné vědě
Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Lingvistika , Matematika , Medicína , Neživá příroda , Psychologie , Technologie | 13.07.2005
Jak vytvořit umělou buňku? Podaří se ze sekvence DNA oživit tasmánského vakovlka? V jaké hemisféře mozku se ukrývá naše duše? Má vesmír tvar dvanáctistěnu? Co vlastně víme o populárních "hobitech" z Flores? Jaké byly největší úspěchy starověké matematiky, jaké klimatické změny můžeme očekávat? Proč se geologické procesy na Zemi liší od dějů probíhajících na Marsu? Jak na sebe navzájem působí biosféra a pozemské oceány? Kudy vede cesta k umělé inteligenci a jak se lidé liší od strojů? Jak naučit počítače rozumět lidskému jazyku? Kdy dojde k rozšíření neuroimplantátů? více
Jak na řešení problému, zda NP je P?
Matematika , Neživá příroda , Technologie | 23.06.2005
Devlin je přesvědčen, že problém NP versus P má největší šanci, že jej vyřeší nějaký neznámý amatér. Mj. i proto, že je to jeden z mála současných matematických problémů, kde amatér může vůbec porozumět jeho formulaci. Možná, na rozdíl od ostatních velkých matematických problémů, postačí jeden dobrý nápad... více
Teorii množin uznali jako první teologové
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda | 17.06.2005
V době, kdy ostatní matematici Cantorovy teorie odmítali nebo alespoň ignorovali, ho však podpořila řada katolických teologů. Neotomista Gutberlet například přišel s představou, že protože Boží mysl je neměnná a nekonečná, musí v sobě obsahovat i nekonečné množiny. více
Čím se řídí svět
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 25.05.2005
Zatímco pro přírodozpytce je osudným rozhodčím experiment, spekulativní (a ovšem i hraví) matematici si drží svou jistotu skrze logickou správnost důkazů. Aktuální svět je nezaskočí, protože se pohybují v bezpečné říši světů jen možných. A proto mohou svým dílem přispět i tam, kde s popperovskou falzifikovatelností nelze příliš počítat – například při úvahách o minulosti vesmíru, Země a života. více
Nad knihou: Teorie ničeho
Člověk , Fyzika , Historie , Matematika , Neživá příroda | 29.04.2005
Občas se lze setkat s názorem, že otázka, proč vůbec existuje něco a nikoliv nic, musí provždy zůstat bez odpovědi, nebo alespoň bez odpovědi vědecké. Profesor matematiky a popularizátor John D. Barrow (mj. autor knihy Teorie všeho) se ale přesto pokusil najít odpověď. více
