Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 25.04.2005
Ačkoliv jsem to matematicky chápal, vždycky jsem si kladl otázku, jestli opravdu se mění fyzikální poměry při změně velikosti těles, zda při růstu jejich délky (šířky a výšky) je rozhodující, že vyšší mocninou narůstá i jejich povrch a ještě o jedničku vyšším exponentem narůstá jejich objem a potažmo i hmotnost, tedy váha. Vždyť zvětšíme-li například kouli, nevidíme žádnou změnu, a na filmu, kde by byla koule v prázdném prostoru, nemáme šanci zjistit její velikost. více
Člověk , Lingvistika , Matematika , Neživá příroda | 21.04.2005
V návaznosti na své hlavní badatelské aktivity se profesor Materna snaží bojovat s relativistickými a iracionalistickými trendy v současné filozofii. (Kritický racionalismus zavedl Pavla Maternu také do blízkosti Českého klubu skeptiků Sisyfos.) Vychází přitom z obhajoby platónské představy o objektivnosti pojmů. "Miluji Morgensternovy Šibeniční písně, ale nebudu kvůli tomu uvažovat o existenci Skřeta Půlnoci. Má tedy smysl vést polemiku s postmodernisty? Rozhodně ne kvůli nim." více
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 12.04.2005
Teorie relativity provedla mj. destrukci klasického newtonovského prostoru. Je však zajímavé, že úvahy o geometrii světa jaksi odtržené od hmotné výplně zůstaly i nadále v popředí zájmu - minimálně u popularizátorů vědy. více
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 28.03.2005
Nájezdní mravenci druhu Eciton burchelli často narazí na kořist, se kterou jednotlivec nepohne. Mravenci mají v zásadě dvě možnosti. Příliš těžký předmět může buď nést skupina mravenců, nebo se ho mohou pokusit naporcovat a přenášet pak jednotlivé kusy. Co je výhodnější? více
Biologie , Matematika , Neživá příroda , Technologie | 22.03.2005
Roger Penrose se domnívá, že lidská mysl chápe matematiku jinak než počítačové systémy. Podle něj existuje jakýsi platónský svět matematických idejí a lidské vědomí má k němu (jakýsi blíže nespecifikovaný) přístup. Právě rozdílný vztah k matematice je podle Penroseho příčinou, že námi konstruované systémy nevykazují skutečnou umělou inteligenci ani vědomí. více
Matematika , Neživá příroda , Technologie | 14.03.2005
Fuzzy logika je něco jiného než pravděpodobnost. Vlastnost „být fuzzy“ se často vyjadřuje jako víceznačnost, nikoliv jako nepřesnost nebo nejistota; to je charakteristické pro vnímání, stejně jako pro myšlení. více
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda | 28.02.2005
Zatímco třeba zemědělství, písmo, výroba kovů či státní uspořádání se na světě objevily několikrát nezávisle na sobě, ke vzniku vědy (a filozofie) pravděpodobně došlo pouze jedinkrát, a to právě ve starém Řecku v 7.-6. stol. př. n. l. - šlo tedy o unikátní historickou událost. Jaké podmínky byly ve starém Řecku odlišné od zbytku světa? více
Člověk , Fyzika , Matematika , Neživá příroda , Psychologie | 15.02.2005
Představme si, že jsme molekulou vřící vody. Určitě bychom mohli pochopit fyzikální zákonitosti srážek s ostatními molekulami. Svou trajektorii v nádobě nebo to, zda se vypaříme, bychom však nemohli předpovědět ani na několik kroků dopředu. Přesto, že jsou fyzikální zákonitosti jasné, neexistuje taková matematika... více
Biologie , Člověk , Fyzika , Historie , Matematika , Neživá příroda | 10.02.2005
Věda sice popisuje změny, které probíhají ve vnějším světě, přistupuje k nim však poněkud zvláštním způsobem - především se snaží najít veličinu, které se příslušná změna nebude týkat. Proto máme všemožné zákony zachování - jinak řečeno, zajímáme se o věčné entity, "invarianty". více