Neživá příroda
Růst antarktického ledu může souviset i s ozonovou dírou
Fyzika , Neživá příroda | 22.04.2009
U Antarktidy přibývá mořského ledu. Čím je to dáno, když na druhém pólu led mizí? více
Mince pomůže průzkumům citlivých témat
Matematika , Psychologie | 21.04.2009
V médiích se běžně setkáme se statistickými údaji o tom, jaký podíl lidí přiznává, že užívá drogy nebo podniká další aktivity pokládané za morálně problematické nebo nelegální. Jak se ale k takovým číslům dospěje? více
Theia: planeta, kterou Venuše srazila se Zemí?
Astronomie | 19.04.2009
Před 4,5 miliardami lety se možná zformovalzárodek planety o velikosti Marsu: Theia. Rostoucí gravitační vliv mladé Venuše ji ale vytlačil a poslal ji vstříc Zemi. více
První letoun na vodík
Chemie , Technologie | 15.04.2009
Antares je vůbec prvním letounem, který je poháněn výlučně vodíkem. Umožňuje to soustava nově vzvinutých keramických elektrod. více
Kyanovodík je jen u některých hvězd
Aktuality , Astronomie , Chemie | 15.04.2009
Dalekohled Spitzer nalezl kyanovodík v disku u 30 % hvězd slunečního typu. ale u žádného červeného trpaslíka. více
Zemětřesení se z úniku radonu předpovídat nedá
Geologie | 14.04.2009
Otřesy, které v Itálii způsobily v oblasti Abruzzo smrt více než 200 lidí, se předvídat nedají, a to ani když před nimi italský geofyzik Gioacchino Giuliani varoval a na jeho slova došlo (i když ani to není úplně přesvědčivé...). Takový je konsenzus odborníků. více
Pozemské oceány jsou vidět i na Měsíci
Aktuality , Astronomie | 13.04.2009
Pokud se podíváte na Měsíc krátce před nebo po novu, můžete si povšimnout, že jeho neosvětlená část je vidět jako nejasný obrys. Tento jev je způsoben odrazem slunečního světla od Země a říká se mu popelavý svit (v angličtině earthshine). více
Nikl způsobil, že v pozemské atmosféře přibývalo kyslíku
Aktuality , Biologie , Chemie | 12.04.2009
Když fotosyntetizující organismy začaly produkovat kyslík, nezvyšovala se hned jeho koncentrace v atmosféře. více
Nekódující sekvence DNA se konzervují kvůli tvaru
Biologie , Chemie | 10.04.2009
Zhruba 98 procent naší DNA tvoří nekódující sekvence. Pokud srovnáme člověka a další savce, zdá se, že tyto nekódující sekvence jsou jako celek snad ještě konzervativnější než vlastní geny (i když tady už samozřejmě narážíme na problém, jak a co vlastně počítáme). více
