Neživá příroda
Tisková zpráva: Intel a CERN rozšiřují spolupráci za účelem podpory vědeckého výzkumu
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 12.12.2005
Kompetenční centrum platforem bude sloužit k hodnocení přínosů 64bitových systémů, virtualizace a vícejádrových platforem v oblasti výzkumu fyzikálních vlastností částic. více
Jak se Řekové svářili s nulou a nekonečnem
Člověk , Historie , Matematika , Neživá příroda | 06.12.2005
Spolu s přijetím Aristotelových argumentů byli tedy Řekové nuceni odmítnout nulu, prázdnotu i nekonečno. Byl tu však jeden háček. Ohlédněme se proti proudu času. Jednotlivé události se odehrávají v průběhu dějin, ale neexistuje-li taková věc jako nekonečnost, nemůže být ani nekonečně mnoho těchto událostí. Něco muselo být na úplném počátku, logicky samotný vznik světa. Ale co bylo před tím? Prázdnota? Tu přece Aristoteles nepřipouští. Není-li ale počátek, musel vesmír existovat neustále (a tedy nekonečně dlouho). Musí tedy být buď nekonečno, nebo nula, svět bez existence alespoň jednoho nedává smysl. více
RNA polymeráza pod mikroskopem
Biologie , Chemie , Neživá příroda | 05.12.2005
Otázka zněla, jak vlastně podle svého vzoru v DNA vzniká nové vlákno RNA. Přepis zajišťuje enzym RNA polymeráza - skládá ale tento enzym komplementární řetězec lineárně po jedné bázi, nebo manipuluje s většími bloky najednou? Leze po vláknu DNA krok za krokem jako po žebříku, nebo spíše poskakuje po větších úsecích? více
Henri Poincaré a jeho domněnka
Člověk , Matematika , Neživá příroda , Psychologie | 01.12.2005
Poincaré zachovával přísnou denní rutinu. Matematickým výzkumem se zabýval od 10 do 12 dopoledne a potom znovu od 17 do 19 hodin večer. Později večer občas četl nějaký časopisecký článek, který ho zajímal, ale jinak se jakékoli seriózní matematické práci po večerech vyhýbal. Věřil, že matematicky vytrénovaný mozek přemýšlí v takovém případě nad problémy i podvědomě během spánku, a proto dělal vše, co bylo v jeho silách, aby si vždy zajistil nerušený noční odpočinek. více
Perlička: Monochromatické partie
Matematika , Neživá příroda | 30.11.2005
Monochromatická partie je takovou šachovou partií, při které kameny mohou tahat pouze na pole stejné barvy, z jakého vyšly. Jezdci se třeba následkem toho nemohou ze svého výchozího postavení vůbec pohnout a pouze trpně čekají, zda je protivník nesebere. Je jasné, že takhle výstřední šachy se prakticky vůbec nehrají, slouží pouze jako kuriozita pro luštění úloh. Podívejme se, jak kombinuje monochromatické šachy a retrográdní analýzu náš starý známý Raymond Smullyan v půvabné knize Šachové záhady Sherlocka Holmese. více
Tisková zpráva České nukleární společnosti: Reaktoru se lidé už nebojí
Fyzika , Neživá příroda | 30.11.2005
Radiofarmaka představují skupinu speciálních léků na bázi radioaktivních chemických sloučenin, které nachází uplatnění při léčbě nádorových onemocnění. Výzkum na urychlovači by mohl přinést značný přínos také v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem. více
Stárnutí jako důsledek látkové výměny a „tempa života“?
Biologie , Chemie , Člověk , Medicína , Neživá příroda | 29.11.2005
Měli bychom si myslet, že za stárnutí a smrt je odpovědná rychlost metabolismu? Snad ano, ale... ... více
Proč jsou matematické konstanty ve fyzikálních vzorcích blízké jedné?
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 24.11.2005
Včera jsme se na Science Worldu dostali k zamyšlení nad tím, proč jsou matematické konstanty ve fyzikálních vzorcích řádově jednotkové. John Barrow zmiňuje, že tímto problémem za zabýval už Einstein, pokládal ho však za vedlejší v porovnání s konstantami "fyzikálními". A jaký pokus o odpověď předkládá Barrow? více
Einstein a John Barrow o fyzikálních konstantách
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 23.11.2005
Jak se liší pravé fyzikální konstanty od konstant nepravých, jak od těch matematických? Je jejich hodnota "logická", nebo empirická? Proč mají Pí nebo e rozměr v řádu jednotek? více
